…toto okřídlené sousloví bylo nadpisem článku, který – teď někdy je tomu na den třicet let – vyšel ve dvacáctém čísle (jedno)stranického časopisu Tribuna v roce 1983. Podepsán byl Janem Krýzlem, šlo ale o dílko kolektivu autorů. Dnes bychom se téhle snůšce paranoie, nepoučenosti a tupého sekernictví jen zasmáli, tehdy znamenal likvidaci a zákaz činnosti celé řady amatérských hudebních skupin. Zde je faksimile článku, další komentář, myslím, není třeba.
Nová vlna se starým obsahem…
Pozitivní skryté záměry
Rozhovor s Michalem Nejtkem.
Opera? Rave? OPERAVE!
Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.
Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu
Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.
Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané
Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.
Hudba jako prostředí péče
Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.
Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu
Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.
Lineární hudba Craiga Taborna
Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.
Komponování bez autora
Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.
Zvuková dobrodružství v mikrosvětech
Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.
Klávesy Miroslava Beinhauera
Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

