- Inzerce -

Nový web staré Jazzové sekce

Asi není třeba nijak zvlášť připomínat, že Unijazz, sdružení pořádající třeba podzimní Alternativu a festival pro židovskou čtvrť v Boskovicích, jedním z dvojice dědiců a pokračovatelů činnosti Jazzové sekce, sdružení, které navzdory svému názvu učinilo v ČSSR snad nejvíc pro propagaci a šíření povědomí o alternativních hudebvních žánrech. Byla to Jazzová sekce, kdo na své Jazzové dny přizval nekonformní rockery Neduhu, Chadimu, Richtera a další, byla to Jazzová sekce, kdo do Prahy od roku 1979 zval protagonisty hnutí Rock v opozici atd. atd.  

Z iniciativy bývalých členů „předrevoluční“ Jazzové sekce budou dnes večer, jak píše protagonistsa JS a jazzový publicista Vladimír Kouřil, „odhaleny a veřejnosti zpřístupněny stránky původní Jazzové sekce www.jazzova-sekce.cz. Tato nová aktivita členů původní Jazzové sekce vznikla z iniciativy Tomáše Křivánka, člena posledního výboru JS. Zrodil se tak nápad faktografii činnosti originální Jazzové sekce soustředěně umístit do internetového vesmíru ku prospěchu náhodným zájemcům, badatelům, a samozřejmě i zapomínajícím pamětníkům. Pro zájemce budou tyto stránky základní informací a vodítkem, kam se obracet pro další podrobnosti. 

Jak na novém webu zjistíte v rubrice Bibliografie, práce Jazzové sekce se nejen neztratila v minulosti, ale odkazy na její činnost jsou samozřejmou součástí všech seriózních prací zabývajících se nejen jazzem, ale hudbou a kulturou sedmdesátých a osmdesátých let obecně. Není opomenuta ani ve vzpomínkových knihách publicistů pamětníků. 

Momentálně je na stránkách JS uloženo už vše podstatné, v průběhu času podle možností budou k základním informacím vkládány fotografie, plakáty, různé dokumenty. Uložené informace budou doplňovány a rozšiřovány. 

Samozřejmě, naše webová aktivita je v duchu Jazzové sekce záležitostí ochotnickou, samoobslužnou, vítáni jsou i jednorázoví pomocníci. Děláme to proto, že minulost považujeme za součást přítomnosti, nemá-li dnešek být nepoučený, zkreslený. Tento web bude také sloužit jako kontaktní místo. Nebude však určen k debatám, neboť bude mít charakter archivu, a jak známo, archivy jsou sice výmluvné, leč nemluvné, mají vlastnost stoiků.”  

Iniciátor Tomáš Křivánek na předpremiérové verzi webu (klikněte, dnes večer zmizí!) dodává: „V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století fungovaly v Československu významné svobodomyslné proudy. Patřilo k nim dění mezi ochránci přírody, ve sféře duchovní, kolem Charty 77, undergroundu a v širokém spektru kultury především působení Jazzové sekce. A právě Jazzové sekci se bude tento web věnovat. Její historií ohraničené 30. říjnem 1971, kdy proběhla ustavující konference Jazzové sekce až propuštěním  posledního z vězněných členů jejího výboru – Karla Srpa – z kriminálu 1. ledna 1988. Existuje řada materiálů a svědectví o práci Jazzové sekce, které jsou neuspořádaně rozptýleny v dostupných veřejných archivech, nebo zatím nedostupné v soukromých archivech. Na připravovaném webu je prostor tyto materiály a svědectví pro všechny zájemce i badatele přehledně soustředit na jednom místě v digitální podobě.“

 

 


Zkouška sirén: Caligula jako opera?

Nová podoba skandálního bijáku drží pohromadě hudbou. 

faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.

Helmholtz-Funk

Se skladatelem Wolfgangem von Schweinitzem o čistém ladění, hudebnosti hebrejštiny i prostorovosti sterea.

Hermovo ucho – Letiště (v plurálu)

Kdo by nechtěl využít specifický veřejný prostor jako realizační médium pro své nerealizovatelné vize?!