Opavské sdružení Bludný kámen ohlašuje první koncert série Na houby / for John Cage spojené s cageovskou výstavou, která své brány otevře 5. září a bude ukončena cca o pět týdnů později festivalem Pohyb-zvuk-prostor. Na programu bude interpretace slavné Cageovy skladby 4´33´´, v níž John Cage uvedl a relativizoval fenomém ticha a upozornil na možnost jiného vnímání hudby a zvuku. Skladba zazní přesně na den po šedesáti letech, kdy v akademické hudebním světě způsobila doslova skandál. Premiéra se uskutečnila 29. srpna 1952 ve Woodstocku a kompozici zahrál blízký Cageův spolupracovník klavírista David Tudor. Skladbu 4´33´´ bude v Opavě po 60 letech interpretovat Peter Graham, skladatel, hudebník a pedagog, jehož partitury jsou k vidění na výstavě Na houby / for John Cage.
Peter Graham je autorem dalších dvou skladeb, které na koncertu zazní. soft morning city lsp! (In Memory of Kenneth Patchen and John Cage) je elektroakustická hudba nahraná ve studiu FaVU v Brně v lednu 2012 za technické spolupráce Jiřího Suchánka. Název skladby je citací z Finnegan’s Wake Jamese Joyce, na kterou odkazuje John Cage v předmluvě ke své skladbě ASLSP. Radioakustická kompozice soft morning citylsp! je určitou parafrází rozhlasové hry The City Wears a Slouch Hat, kterou v roce 1942 vytvořili Kenneth Patchen a John Cage, a je připsána jejich památce. Pro vokální part (nahraný autorem samotným) byl použit původní Patchenův text pro postavu nazvanou The Voice, zde ovšem zredukovaný pouze na citoslovce a samohlásky. Ve výsledné kompozici však zaznívá jen nepatrná část… Osamělý hlas se toulá po ránu ulicemi a naslouchá jejich hudbě. Život města rozechvívá struny v jeho duši – ty jsou však pěkně rozladěné…
Další Grahamova novinka, DCH. Smuteční hudba pro Dalibora Chatrného, vznikla za neveselých okolností. „Když se dozvíte o smrti blízkého člověka, se kterým jste se už nějakou dobu neviděli, zůstává pocit strašného a nesplatitelného dluhu. Dalibora Chatrného jsem velmi obdivoval, patřil a stále patří k mým uměleckým vzorům. Jeho iniciály DCH představují zároveň tóny, které jsou – v různých modifikacích – hlavním materiálem této skladby, kterou se pokouším aspoň část onoho zmiňovaného dluhu splatit,“ říká Peter Graham o skladbě věnované významnému vizuálnímu umělci, který nedávno navždy odešel a jehož práce (viz obr.) je rovněž zastoupena na výstavě k poctě Johna Cage.
