0. Minulý měsíc jsem si musel založit účet na Twitteru, protože mě někdo požádal o komunikaci přes tento kanál. Okamžitě jsem měl nějaké sledující, ačkoliv já sám jsem nesledoval nic ani nikoho. Současně mě každodenně zaplavovala hora zpráv, oznamujících, o co bych se mohl zajímat. Když jsem vypnul veškerá upozornění, přemýšlel jsem, proč používat sociální média, když mi ten člověk mohl prostě napsat email… Čas na sebevražedný Twitter nástroj – https://suicidemachine.org/! Zde je sedm témat, na něž jsem najednou měl více času:
1. Poslechnout si všech 22 skladeb z sc140. Každá je vytvořena pouze 140 znaky kódu. Jako původní délka twitterové zprávy? To je také dobrý okamžik pro úvahy nad tím, stáhnout si a nainstalovat Supercollider! Všechny skladby si můžete stáhnout zdarma!
A pokud k nim chcete zdrojový kód (lepší než písňové texty), pak jsou zde, díky Marije!
2. Číst výstřižkové album, z nějž se stala opravdická kniha: Machine Learning for Artists (Strojové učení pro umělce). Kniha je napsána s použitím Githubu (software pro vytváření verzí, původně vytvořený pro programování) od Gene Kogana a Francise Tsenga. Je pěkné, když můžete sledovat proces vytváření… Zajímavé jsou určitě odkazy na prostředí, zlepšující vaše surfování, vizualizaci či pochopení. Zejména ConvNetJS, P5 a tensorflow. Jelikož duch se ukrývá ve stroji, můžete nakonec váš počítač trochu nadupat a konečně vyhrát hru go!
3. Co však má tohle společného s hudbou? Dobrá, další generace nástrojů. Jedním ze zajímavých příkladů je software Wekinator. Opět volně ke stažení a open source. Wekinator umožňuje uživatelům stavět nové interaktivní systémy tak, že namísto psaní programovacího kódu přehrávají lidské akce a počítačové odpovědi. Můžete ho použít k vytvoření nových nástrojů a ke hře na ně, založené na rozpoznání vašich gest. Práce s ním je jednoduchá… Minulý rok s ním živě hrála Laetitia Sonami.
4. IBM a Microsoft možná založí své vlastní výzkumné laboratoře, Google to zkouší jinak, své výzkumníky ponechá na pracovních místech a pracuje s mladými a čerstvými inženýry. Zdá se, že směřují k novým modelům organizace a vyvíjejí funkční a fungující aplikace. Výše zmíněné algoritmy Go a tensorflow a například Cloud Speech API od Googlu jsou výsledek. Nedávno uveřejnili svůj výzkum v oblasti nového modelu znázorňování a generování zvuku: generativní model pro hrubé audio. Jejich cílem je zrevolučnit způsob, jakým zacházíme se zvukem, hudbou a řečí na počítačích a v sítích. Doufejme, že z toho uvaří nějaký užitečný nástroj pro počítačové hudebníky. Existuje o tom studie, takže doufejme, že si s ním v budoucnu budeme moci pohrávat v prostředích pure data, max či v supercollideru… něco, čím si zašpiníme ruce a mysl…
5. A pár skvělých zpráv: výzkumníci z Nového Zélandu minulý týden zveřejnili, že zrestaurovali první nahrávku počítačově generované hudby, vytvořenou v roce 1951 na gigantickém počítači postaveném Alanem Turingem. Tento počítačový gigant byl sestrojen v laboratoři Computing Machine v Manchesteru v severní Anglii. Turing ho použil ke generování tří melodií: “God Save the King”, “Baa Baa Black Sheep” a “In the Mood” Glenna Millera. Což ovšem není příliš revoluční. V časopise I Programmer je však celičký příběh o první počítačové hudbě na počítačích Mark I a II. Vždycky jsem se domníval, že první počítačovou hudbu vytvořil Brit Christopher Strachey nebo Australan Trevor Pearcey, a že jedno z prvních děl vůbec bylo The Silver Scale od Newmana Guttmana…
6. Zpět k dnešku. A protože Twitter a naše sebevražda, určitě jsme přišli o neuvěřitelnou performanci Jonáše Grusky, vytvořenou pro starou fontánu Družba uprostřed Bratislavy. Je škoda, že není zrestaurovaná. Doufejme, že koncerty jako tento přitáhnou pozornost ke smutnému stavu tohoto krásného historického artefaktu. Poslouchat můžete zde:
Překlad: Lenka Dolanová