- Inzerce -

RIP Apačka

Apačku – Janu Grygarovou – jsem znal nevím jak dlouho. Poprvé na mě asi vykoukla z Lidových novin a já se divil, že už tak mladá a v tak zasloužilé kulturní rubrice… Když založila Full Moon, bylo to mnohem víc „její místo.“ A i když to ne vždy byl můj šálek čaje, bylo fajn, že o bigbítu někdo píše jinak než retromilné magazíny modlící se k šedesátým letům. Nezapomenu, jak nadávala, že kvůli povinnému reportu z koncertu „Lennyho Krasavitze“ nemůže na koncert Bonnieho Prince Billyho ve stejný den. Dnes se po těch internetech šíří zprávy, že ve dvaatřiceti tragicky zahynula při dovolené na Kavkazu. Ten věk je strašný, ale vlastně patřičně rock’n’rollový. Na sítích si tahle nadšená hudební novinářka a zuřivá promotérka, kterou jsem nikdy neviděl jinak než v dobré náladě, říkala Keith Moon… RIP.


Hermovo ucho – Stoletý Milan Grygar

Nevšední výtvarník a intermediální umělec, průkopník akustického kreslení a autor mnoha nekonvenčních partitur, se 24. října dožívá neuvěřitelných 100 let.

Zkouška sirén: kosatky, krocani a vlci

Mezidruhová hudba Jima Nollmana

Dialogy se spektrálním myšlením

Recenze koncertu Complex Sounds: Piano and Beyond.

Punk z nejdražšího města

Jak fentanylová krize a astronomické nájmy formují zvuk Vancouveru.

Kardiostimulátor 271

Německý útok na Arles, americké město v Rusku a pobyt v blíže neurčeném chrámu

Hermovo ucho – Boloňské imprese

V každém patře jiné klavíry.

Festival Contempuls se vrací

Tři večery na Žižkově

Vnitřek zvuku rozevřený do prostoru a času

S dramaturgem Otto Wankem o letošní Expozici nové hudby a spektralismu coby její programové náplni

Nevidim

a proto je třeba tenhle rozhovor především slyšet.