Apačku – Janu Grygarovou – jsem znal nevím jak dlouho. Poprvé na mě asi vykoukla z Lidových novin a já se divil, že už tak mladá a v tak zasloužilé kulturní rubrice… Když založila Full Moon, bylo to mnohem víc „její místo.“ A i když to ne vždy byl můj šálek čaje, bylo fajn, že o bigbítu někdo píše jinak než retromilné magazíny modlící se k šedesátým letům. Nezapomenu, jak nadávala, že kvůli povinnému reportu z koncertu „Lennyho Krasavitze“ nemůže na koncert Bonnieho Prince Billyho ve stejný den. Dnes se po těch internetech šíří zprávy, že ve dvaatřiceti tragicky zahynula při dovolené na Kavkazu. Ten věk je strašný, ale vlastně patřičně rock’n’rollový. Na sítích si tahle nadšená hudební novinářka a zuřivá promotérka, kterou jsem nikdy neviděl jinak než v dobré náladě, říkala Keith Moon… RIP.
RIP Apačka
Zkouška sirén – Putování mezi Rackem a Kuňkadlem
Hana Kotková, Salvatore Sciarrino a Luigi Nono v Národním technickém muzeu
Opravit svět, který se rozpadá
Klavírista Daan Vandewalle zahraje v Příbrami.
Kýč a clustery v Rudolfinu
O skladbě Johna Zorna, kterou Pražskému jaru 20. května 2026 představila Barbara Hannigan.
Hermovo ucho – 100 Miles. Modrý plamen hoří dál
Před sto lety se narodil Miles Davis.
Vyhýbat se unylé stejnoměrnosti
Fred Hersch a jeho komplexní znalost jazzové tradice.
Pozitivní skryté záměry
Rozhovor s Michalem Nejtkem.
Opera? Rave? OPERAVE!
Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.
Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu
Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.
Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané
Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.
Hudba jako prostředí péče
Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.
