Pokud má ovšem někdo zálibu v postmoderním přístupu k country estetice…
Texaská hráčka na baskytaru a elektroniku Sarah Lucio na svém albu Reach vytváří především táhlé hluboké plochy s pozoruhodně proměnlivými témbry, které doprovází zatěžkanými a pomalu se rozvíjejícími elektronickými rytmy. Ty zde ještě perkusemi obohacuje Austin Davis, multiinstrumentalista a zřejmě jedna z čelních osobností labelu Aural Atmospheres.
Ze zdánlivě jednoduchých prostředků tu Lucio ždímá šťavnatý dark ambient s noisovými poryvy a místy až hymnickým vyzněním. Přestože vznikla při zřejmě dosti jednoduchém a „civilním“ způsobu natáčení, je nahrávka frekvenčně velice dobře ošetřena, neobsahuje nečekané hlasitostní skoky, chyby či bolestivá místa, takže si ji lze detailně vychutnat bez obav i při vysoké hlasitosti. Na autorčin sound se dá spolehnout, hlučně konejší ale zároveň si umí udržet pozornost. Mezi její oblíbené efekty patří rozhodně digitální delay s možností reversního režimu, pomáhá gradovat celek i zpestřit jemnější psychedeličtější momenty. V jejím setupu bude zajisté přítomen také nějaký looper, který někdy obohacuje textury a nebo cyklí perkusivní zvuky z baskytary i z elektroniky.
Jako svou inspirační vizi uvadí S. Lucio cestu po dálnici pustou texaskou krajinou. Ze samotné hudby si k tomu dovodíme, že tuto pouť provází nezanedbatelná míra psychedelie až mystiky. V jisté podobě se tu setkáme i s názvuky country, ale spíše jako bychom je pozorovali pod mikroskopem, a tak v nich teprve nacházeli jejich tajemnou šamanskou podstatu.
Pokud má ovšem někdo zálibu v postmoderním přístupu k country estetice, doporučuji prostudovat také tvorbu dalších umělců z katalogu vydavatelství Aural Atmospheres, třeba nahrávky zde hostujícího Austina Davise nebo například projekt Trips. V různých pojetích přinejmenším potemnělé elektroniky, beatové i hlukové, se Texasané zjevně umějí vypořádat se ctí i se svými folklórními základy.
S. Lucio: Reach
Aural Atmospheres (https://www.auralatmospheres.org)