- Inzerce -

Sestřino tělo v cadillacu

Trošku se v tom ztrácím: znám Head In Body z KLaNGundKRaCH, vím, že spolupracuje s My Sister Is Pregnant, ale jestli je zkrácená podoba názvu – Sister Body – označením společného projektu nebo něčeho úplně jiného, to nevím. Budu muset víc mezi lidi. Ať tak či tak, Sister Body mají novu kazetu a k ní i videoklip. A takhle praví Elza Aids, teoretik KuK: 

„Taneční hudba, při které se nedá tančit – v důsledku vzato, něco to přece jen znamená. Tanečník se ocitá ve stavu difuze, intenzivního hemžení, za jehož podmínek něco jako „správný krok“ či dokonce „nohy“ zní jako nemožný vtip, zatímco zdánlivě absentující tanec násobí svoji rozptýlenou přítomnost a projíždí tělem, jako by hledal vhodný parket ve svrchních patrech neurózy. V takto rytmizovaných hudebnících rezonuje zvuk jako mimikry touhy, pro kterou mravenčení a absence pracují jako dvě rovnocenné formy. V podobné konstelaci se ostatně nacházejí i obě poloviny dua, Head a Sister, jejichž koncertní duety dávají umělé mlze novou naději. Pokud se totiž právě v mlze ideálně spojuje mikroskopické hemžení s nepřítomným charakterem vycpávky, ocitáme se ve vhodné metafoře hudby, nad kterou se disko-koule otáčí jako enigma křišťálové lebky – protože nám znemožňuje tančit spolu – a jejímž prostřednictvím nakonec do tance usneme. Teorií je tedy bezbolestnost, tišící prostředky, uspokojivost. Jejím výrazem chvění, rychlá série nedorozumění, modřina investovaná jako trademark. S pódiem se počítá od počátku, jakkoli těžko tato pozice opouští vnitřní stavbu hudebníků, v níž se póza objevila dost pozdě na to, aby ještě zaujala obskurní polohu před zrcadlem mezi koupelnou a ložnicí. Jeviště zde tedy je, ale je to také kus neonového světla v předsíni vypůjčeného bytu, na místě, o němž se jako paralyzovaní tanečníci doslýcháme jen v náznacích, v okamžiku, kdy nás na toto pódium sbíhajících se distancí zavádí ozvěna. Ocitáme se na jevišti, nebo bez jeviště? Hlavní je, že jsme se ztratili ještě před koncertem.“





Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.