Shibuya Motors feat. ddkern
Atrakt Art (https://atrakt.sk)
Nekompromisní elektronika a bicí, expresivní hra na saxofon a zběsilý vokál – to je ve zkratce obsah CD, které vytvořil slovenský hudební radikál Miroslav Tóth ve spolupráci se Slávem Krekovičem a vídeňským bubeníkem Dieterem Kernem (zde alias ddkern). Toto album je možné si také stáhnout za libovolnou cenu na Bandcampu, a tak se může každý zájemce pokochat živelným projevem tria. Jako první na nás zaútočí Krekovičovy elektronické struktury a ihned se do nich přidá Tóthův bojovný pokřik ve vlastním jazyce plném chroptivých výhružek, nesrozumitelných povelů i euforických projevů radosti ze situace, že mikrofon směřuje právě k jeho ústům.
Sedmnáct japonsky pojmenovaných a vesměs krátkých tracků (málokdy přesáhnou tři minuty) ukazuje, že živelná energie může k posluchači pronikat i skrze volnou improvizaci bez pravidelného tempa stejně jako přes taneční groove. Krekovič obstarává často proměnlivé basové podhoubí, ale přitom vysílá šťavnaté syntetické zvuky různé intenzity i do všech dalších vrstev hudebního spektra. Možná tak funguje jako jakýsi moderátor extrémního dialogu Tótha a Kerna. Japonské image zde zjevně nevytvářejí jen názvy jednotlivých zvukových událostí, při jejich poslechu snadno naskočí asociace s oduševnělou brutalitou japonských hudebníků typu Keijiho Haina.
Přestože hudebníci na této desce nezapřou jistou polemiku s akademickým hudebním zázemím, je zde nasnadě také různě užívaný termín “freak out”, ve svém počátku definovaný rockovými extroverty typu Captain Beefheart již na sklonku šedesátých let. Základem je tu zřejmě projev klidně naprosto bláznivý, ale hlavně prostý jakékoliv autocenzury. Když se dostaví ten správný stav mysli, musí se zkrátka řvát, mručet, sípat, elektronicky pískat či mlátit do čehokoli okolo sebe bez ohledu na jakékoliv okolnosti. Teprve za těchto předpokladů může vzniknout tak zajímavá deska, v níž se legrační zaklínání spojuje se sebejistým hudebním poselstvím.
