- Inzerce -

Sister Iodine: Flame Desastre

Premier Sang, Editions Mego (www.editionsmego.com)

Francouzská skupina Sister Iodine, kterou tvoří kytaristé Erik Minkinnen (nedávno jsme ho mohli vidět v Praze v improvizačním duu Noyade) a  Lionel Fernandez spolu s bubeníkem Nicolasem Sakamoto-Mazetem, u nás není příliš známá, ale ve Francii má statut jedné z největších legend experimentální scény a není tam snad jediné mladé hlukové kapely, kterou by tito oblíbenci Sonic Youth nějak nepoznamenali. Už v jejich začátcích v raných devadesátých letech se v jejich tvorbě křížilo mnoho vlivů: výbušnost No Wave, sofistikované postupy musique concrète, konstruktivnost free-rockové improvizace i radikalita noise v jeho nejčistší podobě; žádná poloha se však nestala natolik dominantní, aby zcela vytlačila ty ostatní. Proto lze o Sister Iodine bez ostychu mluvit jako o nadžánrovém experimentu. Koncem 90. let skupina poněkud omezila činnost, nevydávala desky a koncertovala spíše sporadicky, v polovině nového desetiletí se však vrátila na scénu s novým titulem Helle (na americkém labelu Textile Records). Následovala zvýšená koncertní aktivita a v loňském roce i nová deska Flame Desastre, nejprve v limitované edici na bílém průhledném vinylu jako první titul francouzské značky Premier Sang a poté i v CD verzi na Rehbergově Editions Mego.

Flame Desastre je na první poslech nejhomogennější z dosavadních studiových nahrávek a ostře kontrastuje především s předchozím Helle, které bylo naopak nebývale rozmanité a ve své odstředivosti působilo dojmem maximálně zralého tvůrčího počinu: jako by skupina chtěla zachytit svou variabilitu v co nejplnější šíři. Flame Desastre je možné jednoduše označit za noisové album a dost možná za vrchol toho, čeho lze v podobně orientované hudební tvorbě dosáhnout. Zkreslený zvuk kytar, které už přestávají znít jako kytary, se slévá do mohutných vln a  ostrý, přebuzený zvuk bicích umocňuje celkovou tříštivost: primitivní rytmické vzorce (s občasnými „epileptickými“ záchvaty) sice navenek drží nahrávku pohromadě, ale směrem dovnitř působí především agresí a  ničivou silou. Zvuková destruktivnost má oporu v názvech jednotlivých tracků ( You/Lacerate, Terminal Pain, Napalmee, You Burned apod.) i celého alba, což dohromady vytváří dojem téměř konceptuálního počinu. Celou nahrávku nejlépe charakterizuje právě ničivost a  stravující síla ohně. Vybavuje se mi scéna z jistého – už nevím jakého – akčního filmu, kde Robert de Niro v roli policisty vyšetřujícího příčiny požarů vysvětluje svému mladšímu kolegovi, že k tomu, aby dostal odpověď na své otázky, se musí do ohně vcítit a jako oheň přemýšlet. A  přesně tak Flame Desastre zní: jako by se hudebníci snažili přemýšlet jako oheň. Skvělá práce!


Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.

Zkouška sirén: Sono-fenomenologie

Martin Nitsche a filozofie skrze sluchátka

Výlet do Vaxjö

O Nattramnovi, mýtotvornosti a prasečích nožkách.

David Thomas 1953–2025

Hovnajs. Odešel frontman Pere Ubu, zlý dědek amerického rocku.

Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.