- Inzerce -

Subsonická hudba

Subsonické frekvence jsou pro mnoho umělců lákavé. Něco co neslyšíme, ale přece je to reálné. Zvuk, který zní kolem nás, aniž bychom mu věnovali pozornost. Často se můžeme setkat se snahou tento zvuk aspoň “zviditelnit”, když například subsonické frekvence rozvibrovávají nějakou instalaci, ve které pak slyšíme jejich druhotný obraz – zvuk samotné instalace, způsobený vibrací z neslyšného spektra.

Podobný přístup zvolil i umělec Mark Bain při instalaci svého monstrózního přehrávacího systému pro poslech seismických událostí Sonusphere.  Jeho hlavní součástí je šestimetrový nafukovací reproduktor zavěšený v prostoru galerie Edith Russ Haus v německém Oldenburgu.

Podle umělce jde o hybridní soundsystém “téměř nesmyslné velikosti”, vyladěný k poslechu subsonických frekvencí. Seismické signály získané z terénu kolem budovy jsou zesilovány a na slyšitelný povrch vyvřou v nafukovací kouli.

Celý systém je samozřejmě dobře přenosný, reproduktor se pouze vyfoukne a je to. Bain tak vystavil svou instalaci po Oldenburgu i na mnoha jiných místech, jako součást své širší prezentace. Mark Bain se zabývá vztahem zvuku a architektury, každá budova nebo místo má svůj zvukový otisk, dotvářený dále i aktuálními povětrnostními podmínkami, který se Bain pokouší amplifikovat a převést do slyšitelného spektra. Někdy se však pokouší vnutit architektuře svůj předem připravený zvuk, jako v projektu The Live Room, kde využívá jako reproduktor celou budovu, rozeznívanou vibračními motory:

Výsledek se nicméně částečně pohybuje v oblasti infrazvuku a návštěvníci ho mají spíše cítit než vidět. Vzhledem k tomu, že účinky infrazvuku na lidský organismus se mohou projevovat v širokém spektru od lehké dezorientace, k závrati, nevolnostem a zvracení. Mark Bain popisuje v Live Room spíše něco jako lehkou ztrátu orientace a ideálně pocit “poletování” instalací.

V další Bainově práci se propojuje zvuk, architektura a řekněme…politika. S použitím dat geologické laboratoře Columbia University amplifikoval seismický záznam zřícení budov World Trade Centra po útoku 11.září 2001. Poslech celé nahrávky zde.


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.