Swedish Azz: azz Appeal

  

Not Two Records (http://www.nottwo.com)

 

 

Kombo s poněkud dvojsmyslným názvem Swedish Azz tvoří saxofonista Mats Gustafsson, Kjell Nordeson na vibrafon, Per-Ake Holmlander na tubu a cimbasso, bubeník Erik Carlsson a jediný “nešvéd” dieb13 obsluhující gramofony a elektroniku.

Projekt Swedish Azz si vytyčil za cíl oslavu švédského jazzu padesátých a šedesátých let – tamější zlaté éry, která byla tehdy značně ovlivněna West Coast jazzem, přetvořil si ho ale po svém a přeložil do moderní jazzové řeči akcentující zejména vysoký podíl improvizace, odkazů na free jazz a sbližování jazzu s noisem. Na CD jsou tedy zastoupeny skladby Larse Gullina, Jana Johanssona, Bernta Rosengrena, George Riedela, Larse Wernera, Berndta Egerbladha a Pera Henrika Wallina.  Pár prvních taktů skladby Full Opus 3 & 4 nám dá ochutnat čistý a kultivovaný zvuk s typickým vibrafonem, ale již po chvíli se začne rozpadat a měnit ve freejazzové divočáctví. Především bubeník Erik Carlsson předvádí efektní dynamickou hru zdobenou expresivními výbuchy a v tom nejlepším slova smyslu táhne kapelu dopředu. Full Opus je plný dobrodružných změn a zvratů, nasládlé melodie broukané společně tubou a Gustafssonovým tenorem se změní na téměř freejazzový výbuch, dronovou pasáž s tichým kvíkáním diebovy elektroniky a vzápětí na efektní exhibici Carlssonových bicích doprovázenou lakonickým hýkáním Gustafssonova barytonu. Závěr opět zesládne jako nejlepší švédský dort Prinsesstårta.

Karl Bertill Jonsson 14 år se otevře opět líbezným melodickým tématem, po jehož čtyřech taktech následuje tak dlouhý stoptime, že se vám zastaví srdce. Napínavé ztišení rozčísne vzteklý saxofon drtící mezi zuby přednesené téma za doprovodu diebovy elektroniky a expresivních výkřiků samotného Gustafssona. Ztišení, ve kterých se saxofon téměř zalyká, střídají divoké pasáže s mlácením do bicích nástrojů a do kamenů vibrafonu. Dojemná kombinace romantiky a hudebního běsnění.

Další skladba Lidingo Airport připomene alespoň zvukem pozdní Spáleného ASPM s Radkem Kramplem v sestavě. Skladba zní velmi filmově, tuba s vibrafonem drží doprovod, vytvářejíce tak prostor pro Gustafssonův saxofonový stav berserk. V nejexpresivnějších pasážích ho vždy podrží dieb 13, který ovšem celkově působí nenápadně a výsledný zvuk alba je téměř akustický. Track složený vlastně ze dvou skladeb je uprostřed oddělen tichou pasáží vyplněnou nenápadnými diebovými zvuky a tichým pomlaskáváním saxofonu. Po této pauze nám kombo opět předvede sérii izolovaných zvukových explozí rozjíveného saxofonu, divého scratchování a destrukce bicí soupravy na pozadí konejšivě klidného doprovodu tuby a vibrafonu. Zde se i dieb13 poněkud rozjíví. Následující skladba začíná dlouhým sólem pro tubu, chvílemi doplněným o tiché bublání ring modulátoru. Postupně se přidá i zbytek skupiny těžkými rytmy, zatloukáním bicích do země a strašidelnými vlnami elektroniky. Skladbu se postupně podaří vyšroubovat až k poctivému noisu a když se zdá, že už to dál nepůjde, švédští berserkové ještě přidají na intenzitě. Skladba přechází přes agonickou pasáž dronové elektroniky do dialogu fragmnentů původní skladby roztáčené na desce diebem13 s odpovídáním Gustafssonova komba fragmentizujícího hudební materiál ještě více. Nicméně přirozený tok skladby jakoby pod zdánlivě nahodilými zvukovými výbuchy plynul klidně dál. Poslední skladba Elysium přináší poněkud neklidné zmírnění plné praskání desek, protahovaných tónů saxofonu a hru smyčcem na činely. Jako by se nakonec všechna ta zvuková agresivita rozpadla, rozpustila a přeměnila na sonickou páru materializující se v praskotu diebových desek.

Azz Appeal je mnohovrstevnatá dynamická deska, na které se podařilo bohatě naplnit záměr představit hudební materiál minulé doby a volně ho přeložit do té nejsoučasnější řeči. Fakt, že toho lze dosáhnout s vytříbeným vkusem je poučný nejen pro hudebníky, ale pro jakéhokoli umělce. K této desce se jistě mnohokrát jako posluchač vrátím.