Takže… je tady další nástroj z podivínské dílny blouznivých DIY nadšenců – kytarová lopata, jejíž autor s ní spojil svůj osud natolik, že místo svého občanského jména Isaac Frankle používá pseudonym Shovelman. Nástroj je spíše než na speciální konstrukci založen vlastně na redukci funkce kytary, úplně zde totiž chybí hmatník – struny jsou v otevřeném ladění, často používaném při hře slidem a přesně tak se i na nástroj páně Frankla hraje.
Jeden elektromagnetický snímač snímá samozřejmě i všechny vibrace a rušivé zvuky z ozvučnice netradiční kytary, tedy vlastní lopaty.
Jelikož převážujícím materiálem nástroje je kov, výsledný zvuk se blíží zvuku resofonické kytary. Shovelman plně využívá možností své kytary jako originálního bicího nástroje a s použitím loopovacích krabiček je schopen nahrát jak rytmický doprovod, tak basu i harmonie. Hojně využívá i dalších efektů, především wah-wah pedálu.
Jeho hudba je směsící odkazů na delta blues, country a funk a soul šedesátých a sedmdesátých let. Shovelman se tedy pohybuje v podobném vesmíru jako jeho starší kolega Bob Log III, ale grandiozního groovu jeho kvalit zatím nedosahuje.
Showelmanův nástroj nám může připomenout domácí crazy těleso Barel Rock, které zazářilo na Rockfestu a Portě v roce 1987 a 1988. V roce 1988 mu také u Supraphonu vyšel singl obsahující zřejmě největší hit skupiny, Rock na vsi.
V instrumentáři skupiny byla právě i tzv. heavymetalová lopata, což ovšem nebyla kytara, nýbrž baskytara, redukovaná na co nejmenší rozměr a lopata zde měla převážně dekorativní funkci a obávám se, že na zvuk neměla nejmenší vliv. Barel Rock dále používal několik dalších originálních nástrojů. Některé z nich jako hybrid kytary a violoncella nazvaný Cellocaster, nebo monstrozní dechový nástroj Prďoch, vyrobený ze saxofonové hubičky, zahradní hadice a kolíčků na prádlo byli rychle zapomenuty, protože jejich ovládání bylo fyzicky značně náročné, jiné jako např. zmíněná heavymetalová lopata, nebo “luft korg”, akordeon upravený pro držení a la Michal David s nožním ovládáním měchu, či “erbovní” bicí z barelů provázejí skupinu dodnes.
Barel Rock experimentovali s žánrem dechovky, rocku a folku, nicméně výsledek víc než podobně zaměřený estonský Appelsin, nebo rovnou norské lunatiky Hurra Torpedo připomene slovenské Lojzo nebo valašský Ciment. Ze světa zábavového bigbítu se jim podařilo vykročit jen na chvíli.
Zde video z dob jejich největší slávy:
Vyrobit si kytaru či baskytaru z lopaty není zas tak originální myšlenka, jak by se všem zmíněným konstruktérům mohlo zdát. Pokud zabrousíme víc do stylu country, máme zde dalšího lopatového instrumentalistu Kevina Assouna a jeho příběh. Pan Assoun byl zaměstnán v jihokanadských uhelných dolech a jednoho dne se rozhodl “ proměnit obyčejnou uhelnou lopata číslo 10 na polyfunkční elektrickou lopatokytaru” a stát se hudebníkem na dálku rozpoznatelným díky originálnímu nástroji. Příběh a hudba Kevina Assouna na videu zde:
Další výrobce kytarových lopat je Pavel Jacina z ukrajinské formace Krasnaja Pleseň (Rudá plíseň). Ten na svém anglickém webu Shovellica.com dokonce předvádí několik typů kytarolopat, které si můžete zakoupit, včetně “první elektrické kytary na světe vyrobené z obyčejné zahradní lopaty” za 490 000 amerických dolarů. Panu Jacinovi zjevně nechybí sebevědomí. Na zmíněné webové stránce je také k vidění několik hudebních klipů s názvy Shovellica symphony I-III. Hudba mi vzdáleně připomněla pirátskou heavymetalovou skupinu z osmdesátých let Running Wild. Nemohu bohužel příliš doporučit. Na následujícím videu se nicméně alespoň můžete inspirovat k domácí výrobě kytarolopaty a ušetřit tak zmíněných 490 000 dolarů, respektive 5500 dolarů za obyčejnější model.
