- Inzerce -

Trever Hagen: Christian Galarreta

Koncertní vybavení Christiana Galarrety rozložené na dřevěném stolku sestává se sbírky vyhozené a obstarožní technologie a změti obnažených drátů. Ve dvou rozích stolku vidíme vnitřnosti vyrvané z počítačů. Na opačném konci se usadily dva přenosné CD přehrávače a něco, co vypadá jako starý stolní diktafon. Mezi nimi elektricky bzučí harddisky. Za pomoci jednoduchého osmikanálového mixpultu a několika kytarových snímačů Galarreta produkuje stěny surového noise zrozeného z elektromagnetických polí vyřazených součástek. Ozvučuje očesaný počítač a další pravěké aparáty a upozorňuje nás tak na nekonečná magnetická pole, oblaka bezdrátového signálu a satelitních stop, jimž dennodenně procházíme – propůjčuje hlas neviditelným strukturám, s nimiž je náš život pevně provázán prostřednictvím elektronických hraček, které nosíme v kapsách, i těch, které krouží na oběžné dráze. Malý vlhký klub v centru Budapešti je sice poloprázdný, obecenstvo je ale – o vlastní vůli i proti ní – zcela v zajetí sítě bzučivého hluku. Bolestivě pronikavého, následné zvonění v uších se ale nedostaví.

Peruánský ne-hudebník Christian Galarreta je od roku 1995 aktivním účastníkem dění na jihoamerické experimentální scéně. V současné době žije ve francouzském Nantes, spolupracuje s kolektivem APO33 a ve francouzské interdisciplinární laboratoři prezentuje instalaci Amarus II: návštěvníci jsou vyzváni tvořit vlastní hudbu z počítačového odpadu, který je rozházený po podlaze.

Předtím, než se vydal na rezidenční pobyt do Nantes, Chris pilně stříhal několik nahrávek vydaných na nezávislém labelu Aloardí. Tyto nahrávky z něj udělaly jednoho z nejrespektovanějších umělců plodné elektronické a noiseové scény Jižní Ameriky. Na albu El grito de la Yacumana – jedné z nahrávek vydaných značkou Aloardí – spolu s Felipem del Aguilou a Gabrielem Castillem zpracovává terénní nahrávky a záznamy vysílání pořízené v roce 2007 v Puerto Maldonado v peruánské Amazonii. Na nahrávkách vydaných na Aloardí Galarreta rozvíjí nejrůznější přístupy k hluku, jako je využití poruch strojů a vytěžování možností podomácku vyráběných instrumentů. Kromě toho pracoval se záměrně vyvolanými chybami v softwaru a programování – výsledkem jsou zvukové exkurze do říše hluku manipulovaného v reálném čase. V některých okamžicích je živý zvuk téměř nesnesitelný. K tomu, aby se dostavila úleva, stačí, když Galarreta pohne mikrofonem o pouhý centimetr směrem od harddisku – nasycené frekvence jsou postupně střídány tichem.

Christianovou nejnovější vydanou nahrávkou je Computer Music Is Dead, která vyšla na značce freesoftware series, jejímž kurátorem je v Berlíně žijící umělec/noisenik Mattin. Album je představeno slovy:

 

„Na hřbitově počítačového hardwaru,

Christian používá software jen proto, aby zdokumentoval přechod

v drť hmoty, ve spoušť dnešní doby

v nicotu bytí.

Nic živého a žádná naděje,

jen zvuky, které nepředstírají, že by vás chtěly uchvátit.

Žijeme mezi nulami a jedničkami v hroutícím se světě,

takže není divu, že se někdo snaží objevit způsoby, jak zdokumentovat

smrt toho, co nás obklopuje.

Žádný digitální lesk, jen materialistický realismus.

Tato deska je začátkem konce.

Anti-copyright.“

 

„Label“ freesoftware vydává pouze materiál umělců, jejichž tvůrčí filozofie považuje slovo free ve spojení free software za výraz svobody, nikoliv ceny. „Abyste tu koncepci pochopili, měli byste slovo free vnímat tak, jak je míněno ve spojení free speech, nikoliv free beer.“ Termín free software je upřednostňován před termínem open source, protože slovo open neodkazuje k svobodě (https://www.gnu.org/philosophy/open-source-misses-the-point.html).

Galarreta, který je i nadále aktivní na jihoamerické scéně – od festivalu Radar v Mexico City až po undergroundové, offline experimenty v Quitu – během svého nedávného podzimního turné po Evropě představil svůj noise amplifikovaných, zničených a odhozených zvuků, svou vizi „smrti toho, co nás obklopuje,“ i na starém kontinentu. Mohlo by v tuto chvíli znít něco vhodnějšího?

https://soundcloud.com/en-tiempo-real/energ-a-sonora-residual

https://soundcloud.com/chrs-galarreta

https://www.myspace.com/christiangalarreta


Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen...

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“...

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy...

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby...

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium...

Helmholtz-Funk

Se skladatelem Wolfgangem von Schweinitzem o čistém ladění, hudebnosti hebrejštiny i prostorovosti...

Hermovo ucho – Letiště (v plurálu)

Kdo by nechtěl využít specifický veřejný prostor jako realizační médium pro své nerealizovatelné...

Zkouška sirén: Amelia

Laurie Anderson v kokpitu s brněnskou filharmonií...

MA

Vytváření prostoru pro novou hudbu...