Triple Sun: Overture
Forum Absurdum (https://forumabsurdum.bandcamp.com)
Přemýšlím, proč je slovenská a česká experimentální hudba tak jiná. Snad je to tak jako i u jiných žánrů tím, že se Slováci nijak nepotřebují vymezovat k silné tradici undergroundu a přirozeně dospěli k abstraktní hudbě bez punkově undergroundových konotací a citací.
Dvojice tvořená Adam Dekanem a Dominikem Novákem má zvukově blízko k produkci slovenského labelu Lom. Abstraktní elektronika s výborně ošetřeným zvukem, kombinace digitálního šeptání a analogového ťukání a pípání. Desetiskladbové album Overture je vyleštěný kus designového zvuku s ušlechtilými reverby a všudypřítomným pulsem modulárních syntezátorů. Od lehkých momentů s ambientní náladou se dvojice autorů odráží celkem rychle kamsi k IDM, k lehkonohé psychedelické elektronice, která pokud není místy vyloženě taneční, rozhodně je rytmická a patřičně živá. Kromě pletenců zvuků modulárního syntezátoru je v hudbě Triple Sun typická právě práce s reverby, které někdy dávají skladbám náladu ambientu, ačkoliv se v popředí odehrává zcela neambinetní elektronické dobrodružství. Kombinace ambientních zvuků ztrácejících se v předlouhém prostoru a modulovaných elektronických beatů a riffů je typická například ve skladbě Obsession. Zvuky utopené v dlouhém hallu se ozývají také v závěrečné Garden. V jedenáctiminutové téměř krautronické skladbě Flow nahrazují beaty ostinátní figury.
Dle mého soudu je největší síla Triple Sun v rytmičtějších kusech, které kombinují beaty a modulární riffy do spletitějších rytmických vzorců (Itch, Sprint).
Otázkou také je, zda reverby na albu nejsou už leckde mírně nadužívané – zejména dlouhých dozvuků se člověk snadno přejí – ale na tuto otázku si musí každý posluchač odpovědět sám.
Projekt Triple Sun vznikl redukcí z širšího kolektivu, jehož původní tvorbu jsem neslyšel. Přesto mám pocit, že absence někdejšího živého bubeníka může být pro projekt výhrou. Z hudby Triple Sun je slyšet vyladěnost a sehranost. Soustředění na elektronický zvuk bylo dobrou volbou. Výsledkem je čistota a uměřenost, při zachování velké živosti, kterou si dovedu dobře představit i při živém hraní.
Pro skladbu Sprint vytvořil kongeniální video Martin Blažíček:
