- Inzerce -

Videa na víkend

V pátek skončil festival Contempuls a tak si připomeňme, jaká zajímavá jména přinesl. Mě příjemně překvapil španělský skladatel Jose Maria Sanchez-Verdu, kterého měli na programu Neue Vocalsolisten Stuttgart. Tady je jeho kompozice pro velké saxofony.



Pražská komorní filharmonie s Markem Ivanovićem zase zahrála skvělý kus Puro pro klarinet (parádní Karel Dohnal) a orchestr, který napsal Fin Jukka Tiensuu. Od něj je i tato věc pro orchestr a sopranistku.



A ještě jednou do Finska, tentokrát trochu skočně



Giacinto Scelsi, italský aristokrat a trochu opožděně objevený skladatel, svou hudbu tvořil jako improvizaci, již nechával ex post přepsat do not. Tady se můžete podívat, na jakém nástroji vznikala původní podoba mnohých Scelsiho děl.



A na závěr trochu sentimentálního melodična.




Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.