- Inzerce -

Videa na víkend – Filmy a videa Nicka Cavea

Nové album Nicka Cavea mělo premiéru na youtube, fyzické nosiče musejí počkat do listopadu.

Lyric videím jsem se v této rubrice již věnoval, před pár dny se ale tento žánr dočkal korunovace. Nick Cave své nové album Ghosteen (přeložit lze jako Ducháček) poprvé představil veřejnosti právě formou dvaasedmdesátiminutového youtube videa, v němž z romantických kolorovaných mlh vylézají neostré kontury textů. Funguje to bezvadně – na žádný z listening eventů, které se odehrávaly zejména 3. října a Prahu minuly, jsem se sice nedostal, i domácí poslech s projekcí na bílou zeď ale udělal své. Caveova hra s kýčem – už ten návrh obalu! – je po pár minutách čímsi samozřejmým a pak už to jen krásně a pomalu, asi nejpomaleji v bardově diskografii, plyne. Víc se albu budeme věnovat v nadcházejících dnech.

Už svou předchozí studiovou desku, Skeleton Tree, Nick Cave premiéroval formou pohyblivých obrázků – na biják One More Time With a Feeling, v němž mimo jiné přehraje novinku píseň po písni, bylo třeba jít v určitý den, jako na koncert.

Koncertní snímek Distant Sky nahraný při dánské zastávce turné ke Skeleton Tree měl premiéru pojatou podobně, byť snad ne tak přísně.

Je nabíledni, že Cave si s filmem rozumí. Dvacet tisíc dní na světě také oslavil celovečerákem.

https://www.youtube.com/watch?v=72unNPbPRzs

Z posledních dvou studiových alb Bad Seeds je zřetelně slyšet uvolnění rytmických a aranžérských struktur, které si Cave a jeho geniální fámulus Warren Ellis osvojili při práci pro film a televizi. Počet soundtracků, u nichž nalezneme jejich jména, utěšeně roste.

https://www.youtube.com/watch?v=MieT8cNeXJA

Nezapomeňme na harrypotterovský zásah.

A na závěr ještě jedna objímačka.

 


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.