- Inzerce -

Videa na víkend – Jiskry a plameny

Plamen jako zdroj zvuku i inspirace, hořící klavíry i trombony. Když už máme ty svátky světel.

Máme tu období dlouhých nocí a krátkých dní, kdy si nedostatek přirozeného světla často potřebujeme nějak nahradit. Proto jsou oslavy Vánoc, Slunovratu či Chanuky spojeny právě s různými podobami světel, ohníčků nebo svíček.  A za pár dní nás čeká oslava konce roku, kdy mnozí dávají tradičně průchod své pyrománii a za pomoci ohňostrojů mění českou krajinu v bitevní pole.  Proto jsou dnešní videa inspirována ohněm v různých podobách.

A začneme skokem o sto deset let zpět, stručnou vypalovačkou Feu d’Artifice čili Ohňostroj Igora Stravinského.

Využití ohně coby zdroje zvuku bývá spojováno s německým vědcem a hudebníkem jménem Georges Frédéric Eugène Kastner, jenž vynalezl pyrofon. Do některých skladeb jej zařadil například skladatel Wendelin Weißheimer. Nahrávky se ovšem bohužel nedochovaly, jen tato fotografie.

Takový nástroj samozřejmě nabízí možnost působivé show, čehož využívá například Michel Moglia.

https://www.youtube.com/watch?v=1KU8yMEs0dA

 

Experimenty s interakcí hořícího plynu a zvuku v sofistikovanější podobě.

Zatímco se zdroje rozcházejí ohledně toho, zda Jerry Lee Lewis skutečně na jednom koncertě hrál na hořící klavír, Yosuke Yamashita má svou akci zdokumentovánu.

Podle tohoto dokumentu je dokonce v některých armádách pálení klavíru rituálem připomínajícím padlé.

A plameny mohou šlehat i z trombónu.

Nebo z tuby jako u tohoto buskera v Bratislavě.

A někdy stačí docela malé jiskřičky.

Písní, v nichž se zpívá o ohni, je tolik, že si dáme za všechny jen jednu.


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.