Lyric videa, ideálně bez účasti umělce.
Díky novému albu Beach Boys, mimochodem dosti bizarní záležitosti, kde londýnská Královská filharmonie ve studiích Abbey Road přitáčí orchestrální aranžmá do dávných vokálních partů plážových hitů, na mě vyskočily i tři videoklipy. První dva zobrazují výše naznačenou činnost a sama kapela (i když v tomto případě těžko říci, kdo je strážcem odkazu a kdo jen držitelem značky) v nich vůbec nefiguruje a pochybuji, že studio vůbec navštívila. Celý projekt působí jako realizace na úrovni manažerské korespondence – a ta aranžmá, mimochodem, hrají na jistotu tak, že se celý podnik jeví dosti zbytečným. Třetím klipem byl tenhle.
Prezentovanému subžánru videoklipů se říká lyrics videa a to, které jste právě možná dokoukali celé, pod sebou shromáždilo nejeden vtipný komentář. Líbily se mi dva – o tom, že tu máme nové album Animal Collective, a o tom, že by bylo milé dožít se spolupráce Mikea Lovea s Death Grips.
Díky YouTube se lyric videa, tedy videoklipy, jejichž hlavním prvkem je text písně, stala koncem minulé dekády oblíbeným způsobem jak upozornit na novou písničku. Důvodem jsou, domnívám se, i pořizovací náklady. V době, kdy videoklip mainstreamové star pro MTV musí být kapesním filmem se vším všudy, je sázka na animaci úspornějším řešením. A použít se dá i v případě, kdy se samotný umělec z nějakého důvodu nechce či nemůže účastnit natáčení. Tak tomu je třeba v případě reedic starších alb Rolling Stones, kteří nejsou pány práv na své dílo před rokem 1969. Reedice jejich obecně nenáviděného (dle mého názoru geniálního a dle Micka Jaggera prý přinejmenším zajímavého) psychedelického alba Their Satanic Majesties Request si tedy vystačila s dvěma opulentními lyric videi.
Lyric videa odvozená z koláže na řádně psychedelickém obalu alba nakonec vznikla ke všem deseti písním v obalu ukrytým – i k téměř devítiminutové téměřinstrumentálce. Od zrodu lyric videa k výhradně instrumentální skladbě nás dělí jen krok!
I v minulém století ale pár hezkých kousků vzniklo. Wikipedie za průkopnické kusy považuje mimo jiné tyto. V prvním případě je zajímavé, že R.E.M. vytvořili lyric video v době, kdy ke svým albům zásadně nepřikládali texty.
Prince byl v roce 1987 zas jednou za průkopníka.
Talking Heads měli ve svých videích dokonale obšlápnutou hranici trapnosti.
George Michael ve svém „uměleckém“ období odmítl videoklip k albu Listen Without Prejudice Vol. 1 natočit. Vydavatel musel přijít s plánem B.
Osobně za pionýrské dílo v oboru lyric video považuji kousek, který je obecně pokládán za průkopnický v celé sféře videoklipů. Jde o první scénu celovečerního dokumentu a vznikla, jak už to u Boba Dylana bývá, jakoby mimochodem.
Mávat cedulemi lze i naživo. Einstürzende Neubauten svůj program Lament připomínající sto let od vypuknutí první světové války zahajovali písní Kriegsmaschienerie, jejíž proměnlivá hlasitost byla odvozena od procent HDP zúčastněných států, jež šla v době konfliktu na zbrojení. Lidský hlas v rachotu válečné mašinérie beznadějně zanikl a frontman skupiny, Blixa Bargeld, po příchodu na pódiu musel text odprezentovat jinak.
Ve srovnání s Beach Boys, z nichž hudební novátorství, beznadějný sklon ke kýči a lynchovské mezilidské vztahy činí fascinující fenomén mimo všechny kategorie, mají výše prezentované kusy šmrnc a nápad nebo alespoň chvályhodnou úspornost. Občas se ale prostě nezadaří.
A nezamlčujme si nepříjemné skutečnosti – lyric videa mají své diabolické žánrové dvojče v podobě videí pro karaoke. Ta jsou vlastně žánrově dokonalejší. Pryč se zpěvem, máme-li psané slovo.