Watercoloured Well: Arsonist’s Rebirthday Audition; TBC: The Birth of Gods: Insecta

  

Watercoloured Well: Arsonist’s Rebirthday Audition

TBC: The Birth of Gods: Insecta

Monochrome Vision (www.monochromevision.ru)

 

10. června vydal ruský label Monochrome Vision dva rozdílné tituly, nezávazný psychedelický večírek osmi umělců a promyšlené a velmi precizní sólové dílo.

Formace Watercoloured Well vznikla podle bookletu zřejmě tak, že se sedm hudebníků, Brandstifter, Ronnie Oliveras, Dirk Huelstrunk, Tanja Roolfs, Daniel Voigt, Johannes Lauxen, Mr.Ebu a výtvarnice Barbara Rössler sešli k ránu po koncertní akci a následné párty v klubu Walpodenakademie v německém Mainzu s kocovinou a zásobou instantních potravin znovu u svých (asi ještě z večera neuklizených) nástrojů a začali volně improvizovat, nahrávat a kreslit. V jejich nahrávkách tedy nemá smysl analyzovat jakékoliv stopy koncepce či (nedejbože) kompozice, pomineme-li plán zpříjemnit si nějak ranní otupělost. Zkrátka se tu po necelou hodinu děje zvuková psychedelie, z jejíhož neustálého kolektivně vytvářeného ruchového základu (elektronické efekty i pohyb lidí v místnosti) se vynořují konkrétnější vstupy a dialogy různých nástrojů (elektrická kytara, melodika, syntezátory, perkuse, smyčkované vokály) ale i konkrétnější důsledky prohýřené noci, kuřácký kašel apod. Možná nesmysl, který se však příjemně poslouchá a sugeruje posluchači vizi, že se nad společensky unavenou partičkou vznášel duch Sun Ra, na titulním obrázku jsou Saturny ostatně hned dva.

Koho by z této bezbřehosti a neukotvenosti již chytala závrať, může sáhnout po albu hamburského elektronika Thomase Becka alias TBC. Zde nás booklet informuje, že se jedná o „jeho první vlastní sólové CD“, což je poněkud matoucí, neboť se to týká pouze nosiče – lisovaného CD. Beck se již po čtyři dekády velmi aktivně pohybuje v oblasti experimentální hudby sám i v mnoha projektech, a to hráčsky i organizačně (stojí za několika labely, fanziny, pořady…), a v jeho rozsáhlé diskografii najdeme sólových prací více než dost. Jsou především na kazetách a CD-R, v květnu letošního roku ale například publikoval také koncertní nahrávku volně ke stažení na portálu Audition Records.

Programem jeho nejnovějšího titulu je vtipná obhajoba nenormálnosti a obludnosti, na níž v průvodním slovu vzpomíná, že například v antickém Řecku byla vnímána stejně jako božství a existence obojího v lidské mysli se vzájemně podmiňovala, zatímco nyní se bohy i obludy snažíme ze svých životů eliminovat. Těmito úvahami jsou doprovázeny čtyři zvukově osobité elektronické kusy o celkové délce téměř osmdesáti minut. Zdánlivě se vyvíjejí od expresivnějšího k minimalističtějšímu projevu, ale v nejneočekávanější momenty nám překvapivé zvraty tuto představu zase vyvracejí. První track na nás útočí surovými elektronickými zvuky různých výšek a struktury od sinusoidy po bílý šum a cyklický skřípot vazeb. Ve druhém lze o něco snáze sledovat práci s terénními nahrávkami, ale zda jde třeba o nahrané pravé cikády či o smyčky v sampleru nebo podobně řízené pulzující vazby a nebo o všechno dohromady spolu se syntezátory, to nemáme šanci rozlišit. Třetí skladba má něco z obou předešlých, nejradikálnější je ale monstrózní čtyřiatřicetiminutový kus zvuku na čtvrté pozici. První čtvrthodinu nás svými šumy, které jen pomalu mění svou periodičnost, ukolébává, aby nás pak dvacet minut vychytrale lekal a to třeba i nepřítomností nějakého hlučného „vybafnutí“. Zážitek je to každopádně silný a každý si může rozhodnout sám, zda obludný, božský či obojí dohromady.