„Sobotní odpoledne v cukrárně v prázdné Václavské pasáži. V týdnu je zde rušno, v sobotu klid a zima. Jedna z mála původních cukráren v centru Prahy, které přestály neoliberalismus. (Ta nejvzácnější na Újezdě odešla 31. ledna na věčnost). Amen.“ Tak píše Miloš Vojtěchovský u jednoho ze svých četných zvukových příspěvků na web Sounds of Prague. A vzhledem k tomu, že redakce HIS Voice na zmíněné „nejvzácnější“ cukrárně na Újezde fyzicky závisela (já od narození), připomeňme si ji alespoň takhle nepřímo, zvukem její stále ještě živé sestry. Na fotkách oba zmíněné podniky.
Za zesnulé cukrárny
Příběh z jediného úderu
Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha
Hudba v srbských protestech
Protivládní demonstrace očima hudebnice.
Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus
Nové podoby pulzací i nehybných ploch.
Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu
Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.
Cinkat, listovat, zavřít oči
Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.
Zkouška sirén: In C, šedesát let poté
Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí
Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka
Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.
Hermovo ucho – Hudba v Plošinách
Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.
Mýtus o alfalabuti
Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.
Quentin Rollet: Když se mi to, co slyším, nelíbí, budu první, kdo to „zničí“
V pařížském Marais se se svými saxofony pohybuje Quentin Rollet, hledačský improvizátor, majitel dvou vydavatelství a žádaný host na albech mnoha hvězd jiné hudby.