V řecké mytologii patří jméno Aiolos třem postavám. Může se jednat o syna praotce řeků Helléna, o syna boha moří Poseidóna nebo o syna Hippoteova. Tento poslední Aiolos se postaral o příznivý vítr při Odysseově plavbě a jako vládce větru je znám i pod latinským jménem Aeolus.
Aiolova (Aeolova, Aeolská, Aiolská) harfa je strunný nástroj rozeznívaný větrem, který býval ve starém Řecku umísťován na veřejných prostranstvích a v chrámech. K experimentům lze použít obyčejnou harfu nebo jiný strunný nástroj.
Lze si také postavit nástroj vlastní konstrukce.
Vítr dokáže rozeznívat nejen struny, ale i píšťaly. Zde je jako ukázka Acoustic Wind Pavilion, jehož autorem je Luke Jerram.
Podobnou zvukovou plastikou je i Singing Ringing Tree od Mika Tonkina a Anny Liu.
V roce 1932 napsal autor knihy New Musical Resources Henry Cowell skladbu Aeolian Harp pro klavír, ve které využil v té době nezvyklou techniku hry prsty přímo na strunách.
Jako Aeolian Harp se také někdy označuje Etuda No. 1 As dur, Op. 25 od Frédérica Chopina, plná rychlých arpeggií.
