- Inzerce -

Annea Lockwood: Tiger Balm / Amazonia Dreaming / Immersion

Po raných albech AMM a Charlemagnea Palestina, zpřístupňuje Black Truffle, ambiciózní label Orena Ambarchiho, další skvostné „vykopávky“ experimentální hudby. Úžasný, málem zapomenutý elektronický kus Tiger Balm (Tygří balzám; 1970) od Anney Lockwoodové se tak ocitl na jednom vinylu společně s jejími novějšími akustickými kompozicemi Amazonia Dreaming (Amazonské snění; 1987) a Immersion (Imerze; 1998). Titulní skladba je reedicí dnes už nedostupné gramofonové nahrávky, zbylé dvě vycházejí poprvé. Dvě strany alba reprezentují rozdílné polohy autorčina hudebního myšlení, album tudíž, přestože je poeticky koherentní, nabízí dramatický poslechový zážitek.

Tygří balzám je koláž archetypálních zvuků různého původu, včetně zvuků hudebních nástrojů (gongy, brumle), které pozvolna plynou a minimálně se překrývají; jejich organizace je spíš statistická nežli hierarchická, víc diachronní než synchronní. Je to minimálně stylizované sonické kontinuum, v němž se zračí ambice autorky dopátrat se kulturní podstaty zvukového vyjádření. Varovný řev krvelačné šelmy, zrychlený tep lidského srdce, dech vzrušené ženy, předení kočky, či zvuk letícího letadla, to vše jsou znaky a informace, které Lockwoodová propojuje jednotícím rytmem, životodárným beatem, jež dovede strukturovat tak, aby plynul zcela přirozeně, organicky, a zároveň expresivně, jako zacyklený archaický rituál, zvuková projekce odvěkých radostí, obav a tužeb. Stačí ji k tomu představivost, několik konkrétních zvuků a úderů a elementární syntaktická dovednost. Jednoduché, nápadité a hodně přesvědčivé.

Jednoduchost jako estetický ideál uplatnila Lockwoodová též ve dvou kompozicích pro bicí, perkuse a hlas, zaznamenaných na druhé straně desky. Obě nahrál Dominic Donato, ve druhé mu byl spoluhráčem perkusionista Frank Cassara. Amazonské snění je zasněné nejenom názvem; je to exotická zvuková krajina, dynamicky reprezentovaná obdivuhodně jednoduchými prostředky, jenom bubnováním a hlasem. Z ničeho nic se vynoří, předvede v náznacích rejstřík ohlušujících témbrů a vzápětí pomine. Zanechá však silný posluchačský zážitek. Imerze je rozvláčnější a komplexnější, i v ní však zvukové plochy, malované perkusemi a bubnovými rezonancemi, vytvářejí virtuální časoprostor, do něhož je posluchač vtažen jako do dlouhého (resp. hlubokého) tunelu, modulovaného zcela jednoduše vibracemi ech a turbulencemi. Koncepty prostoru a času jsou zde manipulovány bezprostřední, nealuzivní, a přesto hodně efektivní reprezentací zvukových situací, estetických počitků a psychologických afektů. Annea Lockwoodová s oblibou využívá této metody i v neelektronické hudbě, podobně jako to dělala její oblíbenkyně Pauline Oliveros.

Annea Lockwood: Tiger Balm / Amazonia Dreaming / Immersion

Black Truffle Records (https://www.blacktrufflerecords.com)


O deskách (ne)zakázaných

Kniha Česká rocková alba. Zákazům navzdory 1969–1989 přes veškerou čtivost nezodpovídá základní otázky podzemního pohybu nahrávek a samotné definice „zakázaného“.

Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.