- Inzerce -

Christoph Baumann & Rurban Music Ensemble: Wysel Remix

Christoph Baumann & Rurban Music Ensemble: Wysel Remix

Musiques Suisses (https://www.musiques-suisses.ch/de/home)

 

Přední švýcarský improvizátor, pianista a skladatel Christoph Baumann natočil již spoustu alb v nejrůznějších uskupeních. Nyní na labelu Musiques Suisses, specializovaném na tvorbu soudobých švýcarských skladatelů, vychází titul Wysel Remix, a to pod hlavičkou jeho příležitostného souboru Rurban Music Ensemble.

Baumann (letos 26.června šedesátiletý) je profesorem jazzového piana a improvizace na Hudební škole v Lucernu. Komponuje filmovou, baletní a divadelní hudbu, napsal tři opery, v letech 1990 – 1999 organizoval v Lucernu tzv. Konferenci pro improvizaci (Tagung für improvisation). Je členem IOIC (Institute Of Incoherent Cinematography), což je ústav se sídlem v Curychu, jenž podporuje a sdružuje hudebníky, kteří tvoří živou hudbu k filmům z němé éry světové kinematografie.

Pro vydavatelství Musiques Suisses natočil album již v roce 2008 (Baumann Large Ensemble – „Kein Schöner Land“), obsahující svitu v podobě koláže imaginárních obrazů ze Švýcarska. Podobným způsobem je koncipována i novinka Wysel Remix. Wysel je fiktivní postava, která vypráví svůj životní příběh ve znamení parafráze sex & drugs & folk´n´roll. Smutný příběh optimisty, který si naplno užívá úspěchu v hudbě, ale není pevně zakotven v životě, příběh a´la Strakonický dudák – lidový génius, který hraje a jódluje po celém světě jako o život a zároveň se řítí do záhuby. Tedy jasná analogie s osudem skutečných hudebních talentů (od Mozarta přes Cobaina až po Amy Winehouse). Baumann užil signifikantních leitmotivů nejen z tradiční „venkovské hudby“ (Löndlemusik), ale také z operní a operetní tvorby Kasi Geissera (1899-1943), považovaného za hudebního krále, vzešlého z venkovské líhně. Tato fiktivní biografie se v podání Baumannova Rurban Music Ensemble mění v pekelnou jízdu s lidovou hudbou, která tak dostává až punkovou energii a intelekt klasické hudby. Koláž z lidové taneční hudby, venkovské tvorby z první poloviny 20.století, jazzové improvizace a rozšířené tonality soudobé hudby měla premiéru na konci ledna 2012 v rámci curyšského festivalu Stubete Am See a vzbudila nebývalý zájem, avšak často vypjatě protichůdný. Projektu se vytýkalo dokonce zesměšňování lidové, potažmo klasické hudby. Nahrávka však jasně dokazuje především kompoziční, aranžérskou a interpretační úroveň Baumannovy svity a námitky generačně-estetické jsou tady podružné.

Rurban Music Ensemble tvoří kromě lídra, autora veškerých kompozic a aranží, dirigenta a pianisty Christopha Baumanna ještě houslista Noldi Alder, saxofonista a klarinetista Adrian Pflugshaupt, trumpetista Basil Hubatka, pozounista Bernhard Bamert, akordeonista Hans Hassler, kontrabasista Rätus Flisch, bubeník Marco Käppeli a hráč na alpský cimbál a citeru Marcel Oetiker (jinak známý jako znamenitý jazzový akordeonista). Především houslista (jenž také svým hlasem evokuje jódlování), akordeonista a trumpetista tvoří instrumentální gró svity. Kolem jejich lidovkových tanečních šumařin a cirkusáckých šramlů shlukují se pak další instrumentalisté, kteří vytvářejí najazzlé a soudobě experimentální vrstvy, mnohdy s nádechem židovského klezmeru či alpské dechovky, jež se kolážovitě střídají nebo místy dokonce protínají a mísí. Svita se skládá ze sedmnácti částí, které na sebe plynule navazují, nedávají vám tudíž více než čtyřiapadesát minut ani vteřinu času na vydechnutí a mnohdy ani nestíháte ušima vše pojmout.

Opravdu zběsilá jízda do pekla! Kurt Cobain se vedle toho jeví jako puberťák.

Zde malá ochutnávka:  



                                                  


Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.