Třičtvrtěhodinová kolaborace dvou protagonistů neapolské avant-elektronické scény, kteří plynule, organicky žijí mezi akademickou tape music a spontánním, „sklepním“ světem improvizace a noise. Mimmo Napolitano vulgo Sec_ tvoří především pomocí páskového magnetofonu Revox, jímž nejrůzněji prohání, scratchuje, zrychuje a zpomaluje přednahrané smyčky, a vazeb z no-input mixpultu. Dario Sanfilippo až vědecky zkoumá zpětnou vazbu, jíž vytváří a moduluje nejrůznějšími digitálními aplikacemi. Oba tvůrci mají cit snoubit to nejlepší z pečlivě vypočítané exaktnosti EA i improvizátorské spontaneity, jejich tvorba má spoustu fazet, ovládá celé spektrum od téměř dokonalého ticha po téměř totální lomoz, a umí kroužit dramatické kličky na kapesníku.
Desítka krátkých tracků alba Fame d’Aria výše řečené bezezbytku potvrzuje, což lze považovat za malý zázrak – má posluchačská zklušenost je, že albové spolupráce spíše dopadají jako nemastné neslané průsečíky výrazných sólových hlasů. Tady se hned od začátku ocitneme ve slušném ajfru, bez repetic a touhy meditovat či hypnotizovat. Hlavním kompozičním nástrojem jsou, hádám, zpětné vazby, jejichž krocení za účelem neupadnutí do drápů chaosu může být docela adrenalinovým sportem vyžadujícím stoprocentní koncentraci. Není divu, že poslední skladba se jmenuje The Exhausted.
Pánové na obalu alba píší, že tracky byly zkomponovány a nahrány v letech 2012 – 2013. Co přesně zde znamená slovo kompozice, mohu jen hádat. Mám za to, že z velké části jde o kompozici takzvaně instantní, což je, když to zjednoduším, hóch výraz pro improvizaci. Že by pánové improvizovali a pak stříhali? Na to, aby byla stopocentně rozvržena a navážena jen s chladnou, analytickou myslí, na mě ta hudba totiž působí až příliš živě.
A v živém, koncertním provedení umí fungovat stejně přesvědčivě jako z CD, jak jsme se před pár týdny mohli přesvědčit v pražském Baryton Cafe, kde to dvojici nedokázal zkazit ani zvukař – neochotný „pán sálu“, který si do ničeho nenechá mluvit, vše ví nejlíp a čímkoliv, co nezná, bohorovně pohrdá. A že se to Italům snažil opepřit… Myslel jsem, že podobní veleduchové vymřeli v devadesátých. (Promotéři, buďte varováni.)
Dario Sanfilippo & Sec_: Fame d’Aria
Tsuku Boshi (www.tsukuboshi.com)
