Festival Contempuls během dvou nedělních večerů na přelomu listopadu a prosince ukáže soustředěné, divoké i divadelní tváře aktuální hudby.
Koná-li se nějaký festival po desáté, vzbuzuje to pokušení bilancovat, dívat se zpět a posuzovat, co se za tu dobu změnilo. Pořadatelé festivalu Contempuls se do bilancování nepouštějí, udělejme to tedy alespoň stručně za ně. Od prvního ročníku bylo ambicí festivalu přinášet aktuální hudbu v té nejlepší možné interpretaci a nepodceňování posluchačů pokud jde o náročnost hudby, ať už ji chápeme jakkoliv. Tento přístup získal Contempulsu věrné posluchačstvo a dobré renomé. Pořádat akci s takovými ambicemi ale není při současném systému podpory nového umění snadné. I proto si musel Contempuls v minulosti dvakrát dopřát pauzu. Po loňském ročníku, který byl kondenzován do jednoho večera, půjde tentokrát o dva večery a během každého z nich zazní dva koncertní bloky. Na programu je především hudba zcela nová, doplněná jen několika odbočkami do dřívějších dekád. Zatímco při založení festivalu cítili organizátoři festivalu ještě potřebu „vyplňovat mezery“ a uvádět zásadní skladby druhé poloviny 20. století, které se u nás dosud nehrály, postupem času se těžiště stále více posouvalo k novinkám. Letos budou odbočky do historie jen dvě a obě jsou zařazeny v programu japonské klavíristky Satoko Inoue. Jednou je Palais de Mari Mortona Feldmana z roku 1986, druhou ještě o jedenáct let starší Sight Rhythmics. Tu napsal japonský skladatel Jo Kondo, jehož styl je zvláštní verzí redukcionismu spojeného s citem pro neobvyklé barevné kombinace. Satoko Inoue je jeho dlouholetou interpretkou a kromě Sight Rhythmics provede i zatím poslední výsledek spolupráce, skladbu Interlude z roku 2017.
V Německu sídlící, složením pak maďarsko-švýcarsko-korejské Trio Catch v obsazení klarinet, violoncello klavír, zahraje mimo jiné technicky vrcholně náročné Trio Georgese Aperghise a Sounds, Archeologies od Isabel Mundry, psané přímo triu na tělo.
V úvodu k prvnímu ročníku Contempulsu vyjádřili zakladatelé také přesvědčení, „že české hudbě nejvíce prospěje zařazení na festival mezinárodního formátu.“ I tato zásada přetrvala do současnosti, jednak zařazováním nové české hudby, jednak přímo objednáváním nových skladeb a propojováním českých skladatelek a skladatelů s mezinárodními interprety. Právě Trio Catch letos provede novinku, kterou na objednávku festivalu napsal Jakub Rataj a která nese název IOI.
České hudbě bude patřit i zahájení Contempulsu. To obstará Vor dem Gesetz, společná práce Martina Smolky a Jiřího Adámka, kteří se chopili povídky Franze Kafky. Tato dvojice dala před pěti lety vzniknout bezdějové opeře Sezname, otevři se!, v níž se nořila do nejrůznějších druhů seznamů. Tentokrát sice předloha děj má, povídka o muži marně usilujícím o vstup do bran zákona se později stala součástí slavného Procesu, ovšem podle vyjádření skladatele tu opět hraje významnou roli fascinace jazykem. Dílo je určeno pro „sedm mluvících hráčů na nástroje i nenástroje,“ takže herecká a hudební akce se navzájem prolíná. Světová premiéra se konala letos v květnu na festivalu Wittener Tage für neue Kammermusik v podání souboru ascolta, který bude hrát i v Praze. Soudě podle traileru bude oproti meditativně laděnému Seznamu výsledek zvukově divočejší a barevnější. Pokud budete chtít od autorů podrobnější vysvětlení, je pro vás určeno Pár slov před zákonem, což bude rozhovor, který s nimi před představením povede Boris Klepal.
Vedle zvukových kombinací a přístupů řekněme klasických, jako je sólový klavír či trio, mají na Contempulsu prostor i neobvyklá uskupení přesahující od soudobé kompozice do různých stran. Letos přináší méně obvyklou instrumentaci norská trojice POING ve složení saxofon, akordeon a kontrabas. Na akordeon hraje Frode Haltli, jenž již na Contempuls zavítal v roce 2016. POING uvede světovou premiéru od dánského skladatele Benta Sørensena, kompozice Martina Rane Baucka z Norska a Sachiyo Tsurumiho z Japonska. Autorkou dvou skladeb na jejich pražském programu je Maja Ratkje, známá také jako vokalistka a experimentátorka mnoha tváří. Její essential extensions vycházejí sice z jedné části Kvartetu pro konec časů od Oliviera Messiaena, používají jej ale jen jako odraziště pro intenzivní jízdu s téměř freejazovou energií. Podobně fyzickou a intenzivní hudbu Ratkje vytvořila v kompozici Rondo – Bastard – Overture – Explosion, kde navíc dojdou využití i kazetové diktafony.
Festival Contempuls se koná v neděle 24. listopadu a 1. prosince, v obou případech v sále DOX+ Centra současného umění DOX. Celý program najdete zde. https://contempuls.cz