Andi Otto i F. S. Blumm se pohybují především na dancefloorové scéně, ale jejich společné dílo publikované na hamburské nezávislé značce Pingipung je o něčem jiném…
V podobě digitálního a vinylového alba, jež vyšlo 3. dubna, dvojice vyrukovala s hudbou, ve které nepulsují elektronické beaty, tím méně duc duc buchařina. V jedenácti nových skladbách se prolínají akustické nástroje (harfa, psalterium, violoncello, kytara) s elektrickými, jako jsou elektrická kytara, baskytara či syntezátor. Zvuk perkusí balancuje někde uprostřed, neboť je echován skrze Blummem vlastnoručně sestrojené spirálové udělátko. Takto je umocněn dubový podklad skladeb. S touto elektricko-akustickou fúzí začala dvojice již před šesti lety na prvním společném albu Bird and White Noise, ale nyní se podařilo namíchat chutnější hudební koktejl, v němž jsou všechny ingredience využity nápaditěji.
Nejpozoruhodnějším rysem je v některých skladbách střet starobyle znějícího strunoví s hutným tahem rocku, dubu a minimalismu, střet lahodné chuti s pikantností, spirituality se živočišnou energií, exprese s ambientem. V plné síle to vyvěrá hned v úvodním tracku Entangleland, v Yukiyama (track č.3) dokonce s japonským odérem, v Long Way Home (9) s odlehčeným dubem, v následujícím Inter Twine navíc s koncentrovaným smutkem. Ostatní skladby jsou tu více, onde méně intenzivní fúzí dubu, ambientu a minimalismu. Za nejzdařilejší považuji Kilani s výrazně vyostřeným syntezátorem, Succulent Green, zdrsněnou, zašpiněnou, s podivně rozsekaným rytmickým spodkem, Inner State Highway, do níž proniká jungle, a kratičkou Active Fault Map (1:45) s archaicky rozvernou elektronikou. V závěru se uvolněně rozhoupá reggae v Caldera Bay.
Mimochodem: F. S. Blumm s kytarami natočil tři desky též s klavírním experimentátorem Nilsem Frahmem (na berlínském labelu Sonic Pieces), které rozhodně také stojí za pozornost…
Andi Otto & F. S. Blumm: Entangleland
Pingipung https://www.pingipung.de/releases/
