Na svém novém CD se skladatel František Chaloupka rozhodl prezentovat interpretační možnosti své skladby The Book of Sands kolekcí rozličných provedení od pěti různých souborů.
„Byla tam drobná ilustrace, jakou vídáme ve slovnících: jakási kotva, perokresba, působící dojmem, že ji namalovala neumělá ruka dítěte. Tehdy mi neznámý řekl: Dobře si ji prohlédněte, už ji nikdy neuvidíte.“ Citátem z povídky Kniha písku od Jorge Louise Borgese uvádí František Chaloupka (nar. 1981) obsáhlý popis své skladby The Book of Sands. Jde o skladbu do značné míry otevřenou, která při každém provedení měla dát vzniknout něčemu jinému, něčemu, co pak již nikdy ve stejné podobě neuslyšíme. Zápis kombinuje tradiční notaci s grafickými prvky a slovními návody, je možné ho provést v libovolném obsazení, a ačkoliv předpokládá přítomnost dirigenta, může se jeho funkce coby koordinátora a navigátora ujmout jeden z hráčů. Aleatorika, tedy neurčenost hudby je přítomna v několika rovinách, a pokud chcete, můžete si autorovo obsáhlé vysvětlení přečíst na jeho stránkách.
Skladba The Book of Sands vznikla již v roce 2011 a jedna její verze je zahrnuta i na dvojdiskovém profilu Františka Chaloupky vydaném v roce 2016. Teď v digitální podobě vychází soubor hned deseti různých provedení z let 2011 až 2017, díky němuž můžeme posoudit, co v díle zůstává stálé navzdory otevřenosti a jaké jsou limity proměnlivosti. Z těchto deseti verzí jsou hned čtyři hrány členy slovenského kolektivu VENI Academy v různých instrumentálních kombinacích. Po dvou verzích hraje Chaloupkův Dunami Ensemble, pro nějž skladba původně vznikla, a kytarový soubor Kytarového institutu, hudebně-pedagogické instituce, kterou založil a vede v Brně. Kolekci doplňuje polský Glyptos and Amadrums Ensemble a vedle kytarového ansámblu další „jednobarevná“ nahrávka studentů flétnových kurzů v Duchcově pod vedením Lenky Kozderkové.
Všechny nahrávky spojuje atmosféra klidu a jisté meditativnosti. K tomu přispívá časté využívání ostinát na jednom tónu, kdy nástroj, či skupina tvoří jádro, od nějž se ostatní více či méně odpoutávají. Pocity chaosu a nepředvídatelnosti, k jejichž navození se aleatorní techniky kompozice historicky používaly, tu nepocítíme, spíše dojem, že ač se linie rozbíhají různými směry, nakonec zase vždy splynou. Rozdíly lze hledat v práci s odstíny zvuků a mírou dynamiky. Nejzajímavější verze v tomto ohledu nabízejí Glyptos and Amadrums Ensemble, jejichž pětiminutová interpretace je nejdivočejší a nejdisonantnější, a VENI Academy ve studiové verzi, jež naopak velmi jemně a rozmyslně pracuje s jemnými odstíny a s tichem. Kytarové verze jsou ve své zvukové homogennosti příjemné, byť by nejspíš stačilo zařadit jen jednu z nich. Závěrečná flétnová varianta se ze všeho nejvíce blíží enovskému ambientu, k čemuž napomáhá přítomnost okolních ruchů včetně bzučení mobilního signálu. Ostatní verze se jedna od druhé neliší nijak významně.
The Book of Sands představuje pro interprety nejspíš velmi příjemnou kombinaci interpretační volnosti a poměrně přímočarého a chytlavého předkomponovaného materiálu. Desítka zde sebraných verzí ukazuje, že atraktivitě posluchačské prospívá výraznější odlišnost přístupů. Bude-li mít dílo štěstí a najde si interprety „dále od domova“, může z tohoto rozcestí vést více překvapivých a originálních cest.
František Chaloupka: The Book of Sands
K.I. Records (frantisekchaloupka.bandcamp.com)