- Inzerce -

Jan Bang: Narrative from the Subtropics

Výrazný představitel živého samplingu a dalších elektronických hrátek Jan Bang (ročník 1968) má za sebou bohatou a různorodou kariéru. Začínal na popové scéně, ale záhy se dostal spíše k jazzu a ambientu a všechny tyhle zkušenosti umně proplétá a úročí je jako producent i performer. Spolu s Erikem Honoré (viz recenze na album Heliographs před týdnem) zpunktovali v roce 2005 v norském Kristiansandu festival Punkt, který se představil v různých mutacích v různých koutech Evropy a  ve dnech 8. až 10. dubna 2015 se bude  prezentovat též v pražském Paláci Akropolis a o den později v brněnské Flédě. Jan Bang se kromě účasti na třech live remixech představí hned první den také ve zcela improvizovaném setu společně s trumpetistou Nilsem Petterem Molvaerem, kytaristou Eivindem Aarsetem a v neposlední řadě s bubeníkem Hamidem Drakem.

Za Bangovo první samostatné album lze vlastně označit až opus …And Poppies From Kandahar z roku 2010, kde autor kompiluje nejrůznější  samply ze živých vystoupení  se studiovými dohrávkami, koketuje i s motivy z klasické hudby (Wagner, Schumann) a jasně dokazuje svou poučenost ze spolupráce s Brianem Enem, Davidem Sylvianem a především Jonem Hassellem (ten se na albu přímo podílel). Jeho nejnovější „sólovka“ Narrative from the Subtropics má sice do značné míry podobný koncept, ale rozhodně to není opakování téhož. I tady najdeme zvukové hříčky, ale překvapivě i jeden folkový tradicionál jen lehce okořeněný sonickými finesami (Singer´s Childhood), poezii Nilse Chr. Moerepstada (té se Bang s Honorém již v minulosti věnovali v jiné podobě na albu Going Nine Ways From Wednesday) či poněkud jiný výlet do vážné hudby Sinking Ship, kde Bang tvoří základy v podobě jakýchsi smyčcových ploch ale i filigránských vychytávek, zatímco hlavní part patří výrazné průzračné trubce Bangova dlouholetého souputníka Arve Henriksena. Nechybí tu samozřejmě ani Nils Petter Molvaer, jenž je podepsán naopak zastřenou trubkou i hudebním motivem na ponurém kousku Funeral Voyage, který tvrdí patřičně dunivou baskytarou Eivind Aaarset a Erik Honoré taktéž tmelí svou hrou na syntezátor. Mezi nejvýraznější kompozice patří dvě věci, na nichž má lví podíl zpěvačka Sidsel Endersen – melancholicky softjazzová téměř píseň Tide a klopotavá až zajíkaná ekvilibristická recitace s výrazným lyrickým pianem, Melee of SuitcasesCelkově má dílo typicky severskou atmosféru a pozvolné tempo, ale i spoustu nuancí a skvěle ukazuje celou paletu Bangova zvukového kejklířství.

Jan Bang: Narrative from the Subtropics

Jazzland (https://www.jazzlandrec.com)

 


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.