V minulém díle jsme skončili naše vyprávění v momentě, kdy z prvních pokusů s kombinacemi neodada a všech možných avantgardních směrů vznikají Throbbing Gristle. Logické by tedy bylo pokračovat normálně chronologicky dále a hovořit o vzniku Industrial Records, o pojmenování celého stylu a sepsat „klasickou posloupnost“ od Throbbing Gristle po Test Dept. Já se tomu ale vyhnu: naším tématem je prvek kontroverze v industriální hudbě, není tedy třeba zasahovat až tak hluboko do dějin samotné industriální hudby.
Genesis P. Orridge a Cosey Fanni Tutti, hlavní zakladatelé Throbbing Gristle, přišli v rámci Coum Transmission s myšlenkou, že hudbu může dělat každý, kdo je schopen vydávat nějaký zvuk či jakkoliv ovládat nástroj, čímž byly položeny základy legendárních Throbbing Gristle, jejichž sestavu záhy doplňují Chris Carter a Peter „Sleazy“ Christopherson. Krom specifické hudební struktury, kterou jejich americký souputník a přítel Monte Cazazza nazval „industrial music“ se Throbbing Gristle jali pokračovat v odkazu Coum Transmission, zejména co se týče umění performance.
V tom ostatně nebyli sami, jelikož Anglie konce sedmdesátých let prochází množstvím politických, sociálních i kulturních bouří. A právě neklidná situace v kultuře, zejména „zaprodání se“ punku velkým labelům znamenala deziluzi celé jedné generace fanoušků, kteří následně zakladají celé nové hnutí radikální hudby s kapelami, jako byli např. Crass či The Exploited. Ač nemají Crass s Throbbing Gristle hudebně příliš společného, způsob, jakým pracují s obrazy, publikem a performance, je velmi podobný. Crass si jako svůj erb volí mix několika křížů, včetně hákového, jakožto symboly totality obklopené dvěma hady, kteří se navzájem požírají v předtuše směřování totality do vlastní záhuby. Throbbing Gristle volí symbol blesku v černé a červené.
Krev, tma, čerň střelného prachu a do toho symbol fašistů, futuristů, elektrického proudu a nespoutanosti jeho síly. V takovém symbolu se setkává krása přímých linií a barevné rovnováhy, výstraha před nebezpečím i výzva k akci. Umění koláže a první fotokopírovací stroje (jeden z produktů japonské kultury moderního písemnictví) u Crass i Throbbing Gristle vytvářejí zcela nový druh radikálního vizuálního kontraumění, ze kterého v budoucnu vyjdou scény jako crust, hard core, power electronics a noise. Korunu možnostem absolutního i absurdního vyjádření nasazují Throbbing Gristle názvem svého labelu Industrial Records a znakem v podobě komínu osvětimského krematoria.
Nejde o neúctu k obětem holokaustu, ani o propagaci nacismu. Je to pojistka, cizorodý element coby záruka toho, že se industriální hudba nikdy nedostane do mainstreamu a že nebude absorbována konzumní popkulturou, jak se o pár dříve stalo punku. Jediný způsob, jak se ubránit přijetí do obecného vkusu, je stát se jeho antitezí (Throbbing Gristle) či parodií (Psychic TV). Většina pamětníků té doby kolem roku 1980 se shoduje v jedné věci: Throbbing Gristle přinesli tenkrát něco, co by se dalo nazvat skutečným punkem po punku.
Na tomto místě historii Industrial Records opustíme, abychom se věnovali dalším zástupcům dnes již téměř historické první generace industriální hudby. Svět osmdesátých let se radikálně změnil a do domácností západního světa s ohromující vervou vtrhla nová masmédia. Postupná digitalizace vizuálních vjemů se postarala o jejich dostupnost i o snadnější manipulaci, což samozřejmě nemohlo zůstat bez odezvy. Ponecháme-li stranou Jugoslávii coby velmi specifický fenomén v rámci dějin industriální hudby, zjistíme, že v Anglii vznikají další projekty a skupiny, které si kladou za cíl frontální útok na spotřební kulturu a ideologické konstrukty tehdejší politické reality.
Whitehouse, Ramleh, Club Moral, NON, později Grey Wolves, Con-Dom nebo Test Department, ti všichni vystupují jako nový element nesouhlasu se stavem rané globální společnosti osmdesátých let. Stejně jako Crass či američtí Dead Kennedys se ani Ramleh a Whitehouse nebojí používání šokujících obrazů, fotografií obětí trestných činů, necenzurovaných válečných fotografií či portrétů masových vrahů. Spolupracovník Whitehouse a dlouholetý člen této kapely, spisovatel Peter Sotos hledá v té době v USA hranice svobody slova svým zinem Pure, který je i na dnešní poměry silné čtivo. Ital Maurizio Bianchi otevírá téma holokaustu a ve snaze zprostředkovat zvukový obraz utrpení vydává svůj opus magnum Symphony for Genocide. Gary Mundy je natolik fascinován televizním zachycením popravy Adolfa Eichmanna, která boří hranice mezi extrémností trestu smrti a televizní show, že k ní skládá i tématický hlukový soundtrack.
To, co v polovině osmdesátých let vzniká, je nová kontrakultura, která se začíná přizpůsobovat globálnímu světu. Inspirována anarchopunkovou scénou, hraje po squatech a nevábných klubech, po vzoru performerů zabírá galerie a veřejná prostranství. Zatímco Dead Kennedys zpívají o prázdninách v Kambodži, kde lidé otročí za misku rýže, Grey Wolves a Ramhleh přinášejí autentické zvuky a záběry utrpení lidí přesně po vzoru hesla, jež razili Crass: „The worst things are happening right now“. Nejde tedy o levnou potřebu šokovat, ale o potřebu ukázat surovou realitu bez mediálních příkras a příběhů o hodných a zlých. Tato kontrakultura navíc nepůsobí lokálně. Díky síle nových komunikačních a publikačních možností otevírá první skutečně intenzivní kanály spolupráce na mezinárodní úrovni. Jazyk hudby a černobílá surovost dokumentu se stává novým univerzálním jazykem, jenž spojuje obě strany Atlantiku a zčásti i východní a západní blok.
Naše putování po extrémních způsobech hudebního vyjádření jsme začali u futuristů a prozatím skončili u první generace industriálních projektů a kapel poloviny osmdesátých let. Více z historie avantgardy pro naše účely již není třeba. Hlavní zdroje inspirace nekonvenčních hlukových souborů jsou již patrné natolik, že naše putování budeme příště moci zakončit samotnou polemikou s článkem Unacceptable face of Freedom, o níž ostatně celou dobu šlo. Pokud někoho mrzí, že nepokračujeme v příběhu Throbbing Gristle, Psychic TV a Coil, nabízím alespoň poslech speciálu pořadu Edge of Sound na téma PTV, Coil a TG.
Edge Of Sound – Throbbing Gristle, Psychic TV and Coil special with Thomas “Teapot” Ferko by Streetculture Radio on Mixcloud