- Inzerce -

Milan Guštar: EVI

V 60. letech se začal trumpetista a elektrotechnik Nyle Steiner zabývat myšlenkou na konstrukci elektronického nástroje, který by bylo možné ovládat dechem podobně jako trubku. Při svých experimentech na počátku 70. let vyvinul snímač intenzity dechu a doplnil jej trojicí tlačítek, která určovala výšku tónů podobně jako ventily trubky. Pro transpozici do různých výškových poloh sloužil otočný válec umístěný na konci přístroje. V roce 1975 sestrojil Steiner první použitelný prototyp a svůj nástroj nazval Electronic Valve Instrument (EVI). Pro generování zvuku zpočátku používal upravené analogové syntetizéry různých firem, později se rozhodl postavit syntetizér vlastní. Spolu s Dickem Parkerem, s nímž na vývoji spolupracoval, založili firmu Steiner-Parker, Inc. ve městě Salt Lake City ve státě Utah. Roku 1979 se firma rozpadla a Steiner nadále pokračoval v práci samostatně. Ve druhé polovině 70. let doplnil náústek EVI o snímač tlaku rtů, který ovládal portamento. Následně nějaký čas spolupracoval na výrobě EVI s italskou firmou Crumar, která rozhraním pro připojení dechového ovladače vybavila i několik svých nástrojů. V roce 1979 se Steiner podílel na nahrávání hudby k filmu Francise Forda Coppoly „Apocalypse Now“, zvuk EVI v Holywoodu zaujal další filmové tvůrce a Steiner se s ním začal věnovat nahrávání filmové hudby. V té době dostal též několik objednávek na výrobu EVI, nové verze vyráběl pod názvem Steinerphone. Od roku 1987 vyráběla nějaký čas Steinerphon japonská firma Akai. Ovladač měl označení EVI1000 a analogový zvukový modul EWV2000. I po ukončení hromadné výroby Nyle Steiner pracoval na dalším vývoji. V roce 1998 představil novou verzi ovladače EVI s MIDI výstupem a svůj nástroj nadále zdokonaluje. 







Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.