Milan Guštar: John Cage a voda

  

V našem seriálu se setkáváme s elektřinou, pevnými tělesy i vzduchem, jen vody je nedostatek. A protože letos má kulaté výročí John Cage (nejen narození a úmrtí, ale i vzniku významné skladby 4’33“, a navíc hezky souměrně), pokusme se najít vodu v jeho dílech.

 Ze stejného roku jako 4’33“, tedy z roku 1952, pochází Water Music, která je patrně první Cageovou skladbou se scénickou složkou. Kromě hry na preparované piano k ní patří pískání na píšťalky, ladění rádia, míchání balíčku karet a jejich rozkládání na struny piana, a též přelévání vody v nádobách. Scénu doplňuje deset rozměrných listů partitury. Skladba měla premiéru 2. května 1952 v New School for Social Research v New Yorku v podání pianisty Davida Tudora. Zde je záznam z 1. července 2011, kdy Water Music zahrála Manda Dorj ve velkém bazénu lázní Victoria Baths v Manchesteru.




 

24. února 1960 John Cage v pořadu I’ve Got a Secret televize CBS provedl svou skladbu Water Walk, ve které se voda vyskytuje hojně. Tomu odpovídá i instrumentář obsahující mimo již běžné preparované piano, magnetofon a rádia též vanu, nádobu s ledem, vázu s květinami, konev, tlakový hrnec na vařiči, sifonovou láhev, sklenku, mixér, gumovou kachničku a další předměty.

Z roku 1977 je skladba Inlets, ve které hudebníci vydávají zvuky nakláněním mušlí naplněných vodou. Kdy se vytvoří bublina, a tedy kdy se ozve zvuk, nelze předvídat. Jak se s náhodně vznikajícími zvuky a tichem mezi nimi vyrovnávají hudebníci z východu a ze západu můžeme porovnat v následujících ukázkách. 






Litany for the Whale z roku 1980 s vodou souvisí jen okrajově, ale v provedení Theatre of Voices je krásná. 

Lze najít i vodní verzi slavné 4’33“.




Vodu John Cage hojně používal při své tvorbě v posledních několika desetiletích života, kdy maloval obrazy vodovými barvami.