- Inzerce -

Nejstarší nahrávky hudby

První zdokumentovaný záznam zvuku pochází z roku 1806, kdy se anglickému přírodovědci Thomasi Youngovi podařilo vytvořit obraz kmitů kovové ladičky na otáčejícím se válci pokrytém vrstvičkou vosku. V polovině 19. století francouzský vynálezce Édouard-Léon Scott de Martinville (1817–1879) prováděl další experimenty a pomocí svého přístroje, nazvaného Phonautograph, zaznamenával tvar zvukových vln z různých zdrojů na rotující váleček pokrytý vrstvou sazí. Jehla spojená s membránou umístěnou na konci kónického zvukovodu a rozechvívanou dopadajícími zvukovými vlnami vyrývala do sazí viditelnou stopu s průběhem odpovídajícím zvukovým kmitům. Záznamy sloužily pro výzkum zvukových kmitů a v době jejich vzniku neexistoval způsob jak je reprodukovat. Až na počátku 21. století byly dochované obrazy zaznamenaných vln digitalizovány a převedeny do zvukové podoby. Podařilo se tak zrekonstruovat 20 sekund francouzské lidové písně Au Claire de la Lune ze záznamu pořízeného  9. dubna 1860.

Kromě rekonstruované nahrávky video obsahuje i současné provedení písně a též hlas vynálezce fonografu Thomase Alvy Edisona, který 12. srpna 1927 na rotující váleček znovu namluvil dětskou říkanku Mary had a little lamb. Její první záznam vytvořil pomocí prvního funkčního prototypu fonografu padesát let předtím, 6. prosince 1877. Tento fonografický váleček se však nedochoval. Patrně nejstarším záznamem Edisonova hlasu je nahrávka Around the World on the Phonograph z konce října 1888. Slyšte zde.

Nejstarší známou dostupnou hudební nahrávkou je záznam živého provedení Händelova oratoria Izrael v Egyptě, který 29. června 1888 pořídil zástupce Edisonovy společnosti George Gouraud. Koncert orchestru s 500 hudebníky a sboru o více než 4000 zpěvácích řízený dirigentem Augustem Mannsem sledovalo v londýnském sále Crystal Palace 23 722 posluchačů.

Z nahrávky se zachovaly tři fonografické válečky. Jelikož se dochoval také údaj o tehdejším ladění varhan v sále paláce Crystal, bylo možné při restaurování záznamu docílit i správné výšky nahrávky.

Z léta 1888 je i další Gouraudova londýnská nahrávka. Zachycuje píseň The Lost Chord hranou na kornet s doprovodem klavíru. Jména interpretů se nedochovala, záznam ano.