- Inzerce -

New York v osmdesátých: Shockabilly – Maximální downtown

Přelom sedmdesátých a osmdesátých let minulého století v New Yorku se nyní jeví jako sen, fantastická doba bezprecedentní a téměř neuvěřitelné hudební kreativity. V downtownu, kde punkeři i freejazzmani bydleli ve stejných domech bez teplé vody, se hudba vydávala stovkami nových směrů. Tady se seznámili John Zorn a Eugene Chadbourne, tady zahájili období inzenzivní spolupráce vrcholící dnes již klasickým albem There’ll Be No Tears Tonight, které o dobrých deset let předběhlo scénu alt country. Shockabilly vznikli v tomto prostředí v roce 1982, kdy mnozí free a experimentujících hudebníci byli unaveni přemírou svobody a začali zakládat rockové a jazzové kapely. Posloucháme-li hudbu Shockabilly nyní, s odstupem třiceti let, stále udivuje svým vizionářstvím: ten mnohojazyčný lo-fi zvuk v mnoha ohledech ovlivnil další vývoj americké undergroundové hudby.

Trio složené z Eugena Chadbournea, Marka Kramera a Davida Lichta bylo odsouzeno k zániku nejspíš hned při svém zrodu. Shockabilly – příliš přímočaří pro avantgardu, příliš šílení pro punkové kluby, kde hráli, protože jim nic jiného nezbývalo – nikdy nikam pořádně nezapadli. Navzdory tomu neúnavně nahrávali a koncertovali. Jejich deník z turné zveřejněný coby příloha k albu Vietnam (1984) se stal legendárním dokumentem zlaté éry amerického ježdění po štacích. Jednou jsem Shockabilly viděl v jedné punkové díře v New Jersey a jejich neuvěřitelný koncert se setkal s nepřátelskou odezvou zmateného publika, které jim poté, co zahráli písničku od Hendrixe, spílalo do hipíků. Přesto hráli neohroženě dál. Rozpadli se v roce 1985, kdy bylo jasné, že k velkému průlomu nedojde. Z řady alb, EP a singlů, které vydali, stojí za pozornost zejména VietnamHeaven (1985), závratný mix všeho od country přes punk, klasický rock, noise a free jazz až k naprostému šílenství. Svou láskou k surf rocku a psychedelii Shockabilly předběhli dobu a ovlivnili budoucnost, neboť podnítili vznik a inspirovali Kramerův vlivný label Shimmy Disc, jedno z „nej“ vydavatelství osmdesátých let. Jeho lo-fi produkce nasáklá reverbem, ve své době poněkud kontroverzní, se později stala neobyčejně hip, používání kazet, terénních nahrávek a nalezených zvuků brzy našlo odezvu v hiphopu, jenž svým využíváním samplů způsobil revoluci v současném hudebním světě.

Shockabilly tu byli ještě před mnohem populárnějšími a oslavovanějšími Naked City. Jejich multižánrový mix se nyní zdá být mnohem poctivější a mnohem hlouběji integrovaný v jeden celek, zatímco Naked City se jeví jako vypočítavci nahrazující rockovou energii cynickou jazzovou virtuozitou. Chadbourne, ostatně jako vždycky, zpíval metodou pokus-omyl, měl ale svůj styl a v centru pozornosti beztak stála jeho výbušná kytara. Víc než kterýkoli jiný kytarista přijal post-aylerovský experimentální slovník a dokázal jej přesvědčivě vplést i do tkaniva toho nejbanálnějšího countryového popěvku, ukazuje navíc encyklopedickou znalost všech žánrů, jichž se jen dotknul.

Překlad: Petr Ferenc


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.