Úterý, 17. Září 2019

Jazz

Když jazzové trio stoupá do nížiny

Tentokrát se k severskému jazzu a vlivům evropské klasické hudby přidává estetika elektronické taneční hudby.

Vichrné bystřiny a radostné floskule z Hevhetie

Francouzko-italské novinky na slovenské značce.

Totožnost saxofonisty Davea Rempise s mnohotvárností Aerophonic Records

Když jsem minule hodnotil Rempisova alba The Early Birds Gets (s Lopezem a Packardem) a Hiljaisuus (pod pojmenováním Kuzu), připustil jsem, že jsme nad...

Silva Šírová Sextet: What’s Hidden

Co se skrývá v debutovém albu sexteta flétnistky a saxofonistky Silvy Šírové? Nic přelomového. Ale přesto, že jde o eklektickou směs nejrůznějších přísad z kuchyně moderního jazzu, tudíž nic nového pod sluncem, šest mladých instrumentalistů si s ní pohrává s neobyčejnou grácií a umem.

Laura Jurd: Stepping Back, Jumping In

19. července vyšlo třetí autorské album mladé britské trumpetistky Laury Jurd, samozřejmě opět na její domovské značce Edition Records. Zove se Stepping Back, Jumping...

Basista (před)určující znění alb, na kterých participuje

Když jsem na těchto stránkách v rámci recenze několika alb z katalogu Leo Records rozebíral album Zeit od Kontrabassduo Studer-Frey, uzavřel jsem své zkoumání,...

Molotow Moloch Quartet: Enter the Avoid

Z loňské snůšky tuzemských jazzových alb zůstal poněkud ve stínu debut pražského souboru Molotow Moloch Quartet. Málem se mi Enter the Avoid vyhnul. A to by mne mrzelo, protože jde o výtečný počin čtveřice z nastupující jazzové generace.

Le String’Blö: March for Nature

Le String'Blö je mladá formace ze švýcarského Lucernu, která se nebojí kombinovat postupy jazzu a jazzrocku s divočejší elektronikou a experimentálními improvizačními technikami.

Predikátní trio Joshe Sintona: Hudba jedna báseň (vlastně devět básní)

Predicate neboli predikát znamená v logice jazykové sdělení, o němž má smysl tvrdit, že je buď pravdivé nebo nepravdivé. V případě nového tria saxofonisty (a zde i basklarinetisty) Joshe Sintona je vlastně tenhle přídomek na jednu stranu ošemetný, na druhou stranu zcela trefný.

Karlínské gala Johna Zorna

Když John Zorn vystoupil v Praze poprvé, praskalo divadlo Archa ve švech. Uplynulo devatenáct let, sál se zvětšil na kapacitně trojnásobné Forum Karlín, počet účinkujících vyrostl na téměř tři desítky a bylo poloprázdno. Domnívám se, že nepřekvapivě.