Britská experimentální hudba zažívá v poslední dekádě nebývalý rozpuk. To dokumentuje hlavně zástup nezávislých labelů, které se okrajovým žánrům věnují. Jedním z nejvýraznějších je O Genesis, který vede frontman kapely Charlatans Tim Burgess.
„Slabost pro kulturu labelů mám od té doby, co se zajímám o hudbu a kupuju si vinyly. Asi jsem tak úplně nechápal, co přesně dělají, ale věděl jsem, že Ramones vydávají na Sire, Clash na CBS a Crass vydávají sami, nezávisle. Pak přišlo Factory a já jsem věděl, že jednoho dne chci mít svůj vlastní label,“ říkal v roce 2014 Burgess pro server Louder Than War. Inspirace u legendárního manchesterského labelu, který ve své době světu přinášel desky Joy Division, New Order nebo třeba Happy Mondays, je evidentní. O Genesis se již od počátků moc neohlíží na žánrová omezení ani popularitu hudebníků, které vydávají. Jednoduše se věnují hudbě, která jím přijde zajímavá. Jejich filozofii dobře shrnula kompilace And Now Our Lives Are Complete z roku 2013, na které najdeme vše od mluveného slova básníka Jacka Underwooda, zasněného shoegazeu Membranes nebo ambientních koláží umělkyně Nik Colk Void.
Oldschoolový přístup k roli labelu dokumentuje přes osmdesát nahrávek, které za osm let existence vydali. O Genesis naplňují jedno z nejstarších klišé nezávislého hudebního vydavatelství – fungují jako kurátoři, kteří dávají stejný prostor zavedeným jménům a neznámým kapelám. To zároveň deskám dodává potřebný kontext, jakákoliv nová nahrávka nějakým způsobem zapadá do kontextu předchozích releasů a O Genesis tak rok co rok podávají zprávu o stavu části britské alternativní scény. Letošní přírůstky navazují na loňskou řadu skvělých desek Richarda Youngse, Tima Burgesse a Average Sex silným debutem Rooms projektu experimentální hudebnice Coral Rose, Silver Field, a druhou deskou, kterou pod svým občanským jménem vydal Daniel O’Sullivan. Ten je jedním z nejvýraznějších zástupců londýnské experimentální scény poslední dekády, známý mimo jiné i díky spolupráci se Sunn O)))) nebo jako polovina projektu Grumbling Fur.
Obě desky zároveň vymezují pole, na kterém se O Genesis pohybují. Daniel O’Sullivan ohmatává hranice intimního písničkářství a barokního popu s osobní deskou Folly, která tematizuje smrt blízkého přítele nebo narození syna. Jeho nářky připomínají lamenty Davida Gahana, jindy zase dává průchod takřka nekonečnému proudu vědomí. Zvuk desky, o který se staral velšský producent a multiinstrumentalista Thighpaulsandra, místy zní jako Beach Boys, jindy zase evokují provokativní folklorismy skotských Lau. Bezesporu jde o jednu z těch popovějších desek v portfoliu O Genesis, ani zde se ale neztrácí experimentální osten, který definuje většinu desek v katalogu labelu, stejně jako prvotinu Rooms projektu Silver Field.
„Magnetofonové smyčky jsou v porovnání s odosobněnou přesností přesouvání věcí v digitálním rozhraní hudebních softwarů krásně nepředvídatelné. Někdy náhodou z ničeho nic vyroste dokonalá smyčka, taková, kterou bych nikdy nevymyslela,“ popisuje svůj autorský proces Coral Rose. Střet mezi digitálem a analogem je jedním jejích hlavních estetických východisek. Praskot magnetofonového šumu se na Rooms prolíná s organičností akustických nástrojů a průzračně čitelným světem digitálního efektů. Mimo to Silver Fields oscilují mezi světem ambientních ploch a ohlasy ostrovního folklóru a folku. V jednom ze singlů k albu, tracku Rain se optimistický motiv, připomínající irskou houslovou tradici, prolíná s takřka dudáckým ostinatem, skladba Rosebud zase odkazuje na silnou tradici britského kytarového písničkářství. Celou deskou se pak prolíná DIY přístup, ve kterém není důležité, jestli je zdrojem zvuku hudební nástroj, nebo magneťák z blešího trhu.
To, jak důležitou roli může v době internetem fragmentované posluchačské pozornosti hrát nezávislý label, ukazuje i lakonická zpráva, kterou k prvnímu singlu z tehdy připravované desky Rooms uveřejnil server Quietus. „Díky Timu Burgessovi za to, že nám řekl, abychom si pustili novou písničku kapely Silver Field. Udělali jsme to, líbila se nám, tak tady ji máte.“ To se sice může zdát jako naprosto samozřejmá věc a jeden z hlavních důvodů, proč vůbec labely existují, v současném kontextu postupného rozpadu zavedených komunikačních kanálů experimentální a alternativní hudby je ale čím dál důležitější si uvědomovat, jak zásadní labely mohou být.
Letos v únoru skončilo jedno z nejvýraznějších nezávislých evropských rádií – Berlin Community Radio. Jen pár týdnů poté, co britská BBC ohlásila v rámci rozpočtových škrtů omezení pořadů stanic sledujících okrajové žánry, ztratila experimentální hudba své další zavedené komunikační a propagační kanály. Minulý týden ukončila činnost Red Bull Academy, která sice občas jen horko těžko vyvažovala roli poučeného štědrého donora současné hudby s étosem korporátního reklamního balastu, její vliv na rozvoj mnoha mladých interpretů byl neoddiskutovatelný. Takřka simultánně oznámil konec svého webu zakladatel jednoho z nejstarších nezávislých serverů věnujících se alternativní hudbě, Drowned in Sound. Už teď se na stránkách mnoha hudebních serverů debatuje o budoucnosti alternativní kultury bez jejích významných inkubátorů. Ta by, jak mimo jiné ukazují i O Genesis, mohla stát na bedrech malých hudebních vydavatelství.
Jakkoliv se totiž může zdát, že v celosvětové infrastruktuře streamovacích služeb tahají nezávislé labely za kratší provaz, jednou za čas se ukáže, že jejich vliv není až tak zanedbatelný. V roce 2015 například skupina alternativních vydavatelství donutila Spotify ke změně podmínek, ze kterých se vypočítávají zisky jednotlivých interpretů. Toto malé vítězství sice nenarovnalo neutěšenou situaci, ve které alternativní hudebníci dostávají z přehrání tracku komicky malé sumy, poukázalo ale na to, že ve výsledku jsou alternativní labely výraznou hybnou silou současného hudebního průmyslu. Jednu z možných cest, jak vytvářet udržitelný model k fungování alternativní kultury ukazuje i Tim Burgess, který k standardním aktivitám labelu začal v poslední době přidávat i komunitní hudební večírky a koncerty. Podpora lokální scény totiž ve výsledku může mít dopady, které zdaleka přesahují její regionální hranice.
