- Inzerce -

Nonhorse: Heliocentric Worlds

V době, kdy vinyl vydává už léta znovu kdekdo, se také pražský label KLaNGundKRaCH pustil do kříšení kazety jako média, v němž se pojí nostalgie s jinak nenapodobitelným zvukovým charakterem. Po titulu Out Of The Dark kmenového dua No Pavarotti vydal na tomto nosiči nahrávku umělce, jenž je pro moderní kazetový fenomén skoro synonymem, newyorčana G. Lucase Cranea známého jako Nonhorse (viz profil v HV 11/01).

Tento člověk produkuje mnoho metrů pásky pravděpodobně denně. Různě značené a obarvené je vyrábí pro potřeby své živé produkce nejjednodušeji popsatelné jako psychedelický kazetový DJing, mnoho jich také vydal i u rozličných vydavatelství či ve vlastní režii. Na některých spojuje své zvukové představy též s osobitými světonázory či literární tvorbou (též aktuální titul Nova Crimes na newyorském Green Age Records prezentuje například jeho sci-fi novelu). Na své první české kazetě zůstal však především u hudební tvorby blízké jeho živé produkci. V tom ji však nejde brát jako nějakou druhořadou, Nonhorse ostatně žádnou hierarchii mezi svými produkty vůbec nevytváří, naopak, vydávání každého titulu věnuje stejnou energii, s jakou rozkmitává crossfader při koncertech, jak jsme se mohli v září přesvědčit i na pražském křtu v klubu Final.

Nonhorsovy nahrávky lákají posluchače k analýze původních zdrojů této neustále proměnlivé efektované zvukové koláže. Na Heliocentric Worlds je možné si vychutnat například mnoho podob jeho vokálu, který do řady efektů skvěle míchá mezi zvuk z pásek, uvíznout v paměti mohou třeba také útržky klávesových partů. Z jedné strany kazety, na níž se při běžné manipulaci snadno setře označení jednotlivých stran (není ostatně potřeba), na chvíli zazní fragmenty ze samohrajkové improvizace na nějaký varhanní preset, na druhé pak melodie s ještě starším zvukem obdobným snad osmibitovým hrám. Základní je však především celková atmosféra, která činí Nonhorsovy nahrávky nezaměnitelnými.

Kazety zaznamenávající hru na kazety jsou také jednoznačným gestem odmítajícím mainstreamový požadavek po dunivých basech a ostrých vysokých frekvencích. Nonhorse poukazuje na to, že skutečně zábavná hudební produkce se bez dokonalého zvukového hávu obejde a může získat i něco navíc. Vydavatelství KLaNGundKRaCH pak znovu poukazuje také na to, že se ve vydavatelské činnosti řídí pouze svými estetickými zásadami a geografické vzdálenosti pak nehrají roli.


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.