- Inzerce -

Olga Neuwirth: Goodnight Mommy

Rakouská skladatelka Olga Neuwirth vydala po relativně dlouhé sedmileté odmlce nové album se záznamem hudby k filmu s názvem Goodnight Mommy. Po sedmi letech po vydání alba Who am I?, jež vzniklo ve spolupráci s jazzovým ICI Ensemble, a dvojice DVD Music for Films, se Olga Neuwirth rozhodla vydat opět filmovou hudbu na profilovém disku. Tato pauza je překvapující a u tak známého tvůrce, který během tohoto období napsal mimo četných kompozic pro film, orchestry i sólisty také dvě opery The OutcastAmerican Lulu, přímo nepochopitelná.

Nová nahrávka Goonight Mommy, což je také anglický titul filmových distributorů, je hudbou k filmu Ich seh Ich seh z roku 2014 rakouských filmařů Veroniky Franz a Severina Fialy, který vznikl v produkci Ulricha Seidla. Je-li Ulrich Seidl producentem a Olga Neuwirth autorkou filmové hudby, to samo naznačuje, že se nebude jednat o lehký a přístupný film. Ich seh Ich seh lze zařadit do oblasti sociálního horroru, jeho zápletka je postavena na příběhu dvojčat, která se nastěhují do nového domova s matkou. Matka je však po plastické operaci obličeje a chlapci postupně zjišťují, že pod novou tváří se skrývá i zcela jiný a neznámý charakter.

Skladatelka na tomto albu, které obsahuje 24 skladeb, z nichž 13 nebylo užitých ve zvukové stopě k filmu, odhaluje velmi křehkou podobu své tvorby, podobu, která však neztrácí nic na intenzitě a až horrorovém charakteru hudby. Zatímco například její hudba k předchozím filmům či opeře Lost Highway osciluje buď mezi temnou groteskností nebo až horrorově fantomatickou kompozicí s maximálně zahuštěnou texturou, relativně agresivní zvukem plným neustálých zvratů, album Goodnight Mommy nabízí meditativnější hudbu. Meditativnější však neznamená bezpečnější a méně intenzivní, pouze svým charakterem méně rozkolísanou, bez náhlých ruptur a třaskavých zvratů v až nepřehledné magmě zvuku.

Hudba k psychologickému horroru operuje s křehkostí pro Neuwirth až nebývalou. To neznamená pouze subtilní zvuk zaměřený na práci s barvou zvuku, ale i jeho neidiomatickým charakterem díky extenzivním hráčským technikám, ale sám druh doslova křehkého nástroje, jímž je skleněná harmonika, na níž hrají Christa a Gerald Schönfeldingerovi. Tato harmonika, jejíž zvuk je však za pomocí elektroniky dále upravován, se barvou zvuku mnohdy blíží lidskému zpěvu. Skleněná harmonika tvoří zvukový základ většiny skladeb, Olga Neuwirth ji pak doplňuje hrou prostých zvuků s prodlevou na klavír (i další nástroje), které znějí jak dětské vyťukávání melodií. Přestože je většina skladeb prostá velkých tektonických nebo dynamických zvratů, překvapení se konají i v hypnotičtějším a pozvolnějším modu. Například lidský řev je umně propleten s hrou na skleněnou harmoniku, jindy je zase do soundtracku vpleten fragment Schubertova Žalmu 23 – Gott ist mein Hirt. Užití skleněné harmoniky je dalším symptomatickým průzkumem rakouské skladatelky v oblasti potenciálu raritních či méně užívaných nástrojů. Ve scénickém díle Kloing! se například soustředila na maximální využití mechanického piána, které konfrontovala s živým hráčem. Práce se skleněnou harmonikou ukazuje, jak velký zvukový svět dokáže tento nástroj nabídnout.

Goodnight Mommy jako dílo pro film operuje jak s estetikou blízkou dětskému světu (písně, zvuk skleněné harmoniky blízký barvou dětskému zpěvu, manipulované chlapecké hlasy filmových protagonistů, příklon k písňovému charakteru krátkých skladeb, citace ukolébavek – Guten Abend, gut‘ Nacht a Weisst du wieviel Sternen stehen?), tak i kontrastem mezi nízkými frekvencemi v elektroakustických plochách a vysokým zvukem skleněné harmoniky.

Jak je z předchozího popisu patrné, jedná se o žánrové rozrušení dětské idyly a nevinnosti. Neuwirth již v předchozích dílech, a to zvláště čistě orchestrálních či komorních, dokázala výjimečnou schopnost v práci s pomalým rozvíjením materiálu, budováním atmosfér strachu či neuchopitelné hrůzy. Nejinak je tomu i v soundtracku Goodnight Mommy s přidanými skladbami. Práce pro film není pro Olgu Neuwirth odkročením od vlastní plně autorské tvorby, ale plnohodnotnou součástí díla, která se propojuje se skladbami určenými pro divadlo či hudební tělesa. Film je pro tuto skladatelku mocnou inspirací pro tvorbu od samého počátku a tato nahrávka dokazuje její cit pro hudební autonomii zvukové stopy, která však dokáže výtečně korespondovat s filmovou materií, aniž by ji impotentně ilustrovala.

Olga Neuwirth: Goodnight Mommy

Kairos Music (https://www.kairos-music.com)