- Inzerce -

Partitura a provedení – Martin Smolka, Jiří Adámek: Vor dem Gesetz

První skladba provedená na letošním ročníku festivalu Contempuls bude mít název Vor dem GesetzPřed zákonem. Skladatel Martin Smolka a libretista Jiří Adámek ji vytvořili na objednávku ansámblu ascolta, který ji premiéroval 10. května 2019 na festivalu Wittener Tage für neue Kammermusik, v září s ní vystoupil na festivalu ve švýcarském Lucernu a 24. listopadu ji provede také v pražském DOXu. Hudba má sice mluvit sama za sebe, ale podívat se na partituru předem jistě neuškodí. 

Jak titul Vor dem Gesetz napovídá, zásadním myšlenkovým zdrojem kompozice je stejnojmenná povídka Franze Kafky. Jedná se o kratičký text, který je v kompozici obsažen celý. Doplňuje ho úryvek eseje Alberta Camuse o Sisyfovi, a dále ještě části z Kafkova Procesu, z jeho deníku a z dopisu Maxu Brodovi. Myšlenková provázanost zdrojových textů zůstane pro tuto chvíli stranou, ať zůstane návštěvníkům koncertu také nějaké tajemství a překvapení. Teď je důležitá pouze hudba a princip, jakým se s texty nakládá.

Rozdělení autorské dvojice na skladatele a libretistu není v případě Vor dem Gesetz úplně striktní a průnik obou rolí je patrně v některých případech velmi hluboký. Martin Smolka v naprosté většině případů nezhudebňuje text v pravém slova smyslu, ale tvaruje a místy velmi detailně modeluje jeho přednes. To je princip, který k opeře či hudebně-dramatickým scénám patří od časů jejich vzniku a v tomto smyslu je Vor dem Gesetz kompozice velmi tradiční. Zároveň je ale nepochybné, že se na těchto textových modelacích zásadně podílel také Adámek: vyplývá to z jeho samostatné divadelní tvorby i předchozí spolupráce se Smolkou na opeře Sezname, otevři se! (přejmenované v pozdější komorní verzi na Bludiště seznamů).

V této chvíli je potřeba mimořádně zdůraznit, že Smolka s Adámkem žánr svého počinu Vor dem Gesetz nijak nedefinují, pouze k titulu přidávají sdělení „pro sedm mluvících hráčů na nástroje i nenástroje“ – respektive v původním znění „für sprechender Musiker mit Zusatzinstrumenten“. Přesto je možné říci, že se jedná o vokální kompozici, ačkoli profesionální zpěváci k ní nejsou potřeba – nástrojem je zde skutečně hlas, nikoli školený zpěv.

Všichni zúčastnění hudebníci musí být schopní používat hlas zcela elementárním způsobem dostačujícím pro běžnou mezilidskou komunikaci a k tomu přidat základní prvky hudebního řemesla – především schopnost být v rytmu – a také obecnou muzikalitu. Samotné modulace tónu či jeho barvy a požadavky na intonaci nejdou příliš daleko za schopnosti neškoleného smrtelníka. Důležitá je pečlivost, s jakou se tyto prostředky zpívajícím instrumentalistům předepisují.

Nástrojové obsazení komorního ansámblu vyžaduje v základu trubku, trombon, klavír, elektrickou kytaru, violoncello a dva hráče na početné perkuse. Všichni hudebníci ale navíc používají množství přídavných nástrojů – flexatony, činelky, foukací harmoniku, fanfrnoch, kazoo, klaxony i řadu jiných zvučících předmětů. Instrumentální a ruchová rovina tvoří dvě vyrovnané vrstvy, které se vzájemně propojují v částech bez textu. Části s textem se naopak ve většině případů obejdou s minimem nástrojů i dalších zvuků. Instrumentální i textové části jsou evidentně hodně citlivé na dodržování dynamických pokynů a zvukovou vyváženost.

Vor dem Gesetz má celkem osm částí, které na sebe navazují bez přerušení. Instrumentální a textové části se pravidelně střídají, jejich průniky připomínají opatrné nahlížení do vedlejší místnosti. Provedení skladby trvá přibližně hodinu.

Část I – Kravské zvonce a dřevěné bloky harmonizují v e moll, do jejich krátkých stoupajících řad vpadají flexatony a kytara s g moll7. Takty střídají počet dob od tří do sedmi, proměnlivost plynutí ale víc podtrhují kontrasty mezi perkusemi a zvukovými intervencemi flexatonů. K těm se přidá imitace koňského řehtání v trubce a trombonu. První část má charakter rázné předehry, kterou ukončí použití sedmi párů velkých činelů, po kterých následuje náhlý dynamický zlom do jemných perkusivních zvuků. V té chvíli také zpomalí tempo na polovinu (ze 144 bpm na 72).

Část II – Zpracování textu povídky Vor dem Gesetz si pohrává jak s jeho celkovým plynutím včetně přesně načasovaných zámlk, tak se slovem Türhüter – vrátný či dveřník.

Interpretaci textu přerušují mezihry, toto je první z nich. Romantismus a rubato k sobě patří nejen v interpretačním pokynu Martina Smolky – jistá svoboda v tempu podtrhuje možnosti subjektivního vkladu interpretů. Violoncello navíc hraje s doprovodem klavíru krásnou, melancholickou melodii, ze které by autor typu Hectora Berlioze mohl vytvořit jednu ze svých utkvělých myšlenek. Vpadají do ní ale zvuky vnějšího, neromantického a konkrétního světa.

Text Kafkovy povídky uzavírá „noiseová“ stěna celého ansámblu a následuje část III. Odehrává se ve velmi jemné dynamice a křehkých harmoniích, do kterých se postupně přidávají chvějivé hlasy beze slov.

Část IV – Rytmická a hlučná recitace nervních sloganů. Leopardi v chrámech, a jiné katastrofy, zklidnění, a návrat počáteční energie. K tomu úporné ashleyovské smyčky.

Část V – Harmonie a dech. Křehké zvuky jako kroužení čajem v šálku z průsvitného porcelánu. Unisona violoncella a trubky v posmutnělých signálech.

Část VIa přináší množství textu od Kafky i Camuse najednou, a mnohokrát opakovanou mollovou stupnici. V části VIb se hudba rozvine takřka do písničky – hrát se má mírně a schubertovsky, z existenciálního humoru se klube potenciální hit.

Část VII – Čtyřnásobné forte kontrastuje s pokynem calmo – klidně či chabě. S těmito požadavky má hrát trubka jako ke zboření hradeb Jericha a trombon hrozivě a monumentálně. Po několika taktech se dynamika přelomí k pianissimu, následující interpretační pokyn zní „poněkud naléhavě“. Dynamické a interpretační pokyny se pohybují partiturou jako dvě samostatné linie, které se občas shodují a jindy kříží v těžko řešitelných kontrastech. Kontrasty se nacházejí také mezi rukopisem a finální verzí, stejně jako v předchozí části VI – hledejte deset a více rozdílů.

Část VIII – Úryvek Kafkova dopisu Brodovi. Tvůj Franz.

Krátký a krásný text Martina Smolky o Vor dem Gesetz bude otištěn v programu Contempulsu, zde z něj budiž uveden pouze ještě kratší úryvek: „A tak jsem se nadchnul pro povídku Před zákonem ne pro její významy, o kterých prý byla popsána tuna chytrého papíru, ale díky slovu dveřník. To má v originálu podivuhodný tvar Türhüter, slovo přeplněné hláskami t, ü a r, které jsou ve slově v párech, bezmála zrcadlově. Toto nápadné slovo je rozseto po dvoustránkové povídce ve dvaceti exemplářích, svítí tam jak stožáry městského osvětlení, které směrem k periferii nenápadně řídnou jako nějaké septimy u Weberna.“

Vše ostatní 24. listopadu od 19.00 v DOXu.