- Inzerce -

Pauline Oliveros 1932-2016

Osobnost Pauline Oliveros je možné popisovat z mnoha úhlů: skladatelka, improvizátorka neodmyslitelně spjatá s akordeonem, autorka metody deep listening, tedy soustředěného, meditativního přístupu ke zvukům kolem nás a zároveň tvůrkyně elektronických kompozic, které si leckdy nezadaly s o několik generací mladšími noisovými výtržníky. Narodila se v roce 1932, v 60. letech spoluzakládala San Francisco Tape Music Center a hrála v prvním provedení minimalistické klasiky Terryho Rileyho In C. Myšlenky deep listening rozvíjela jednak v kurzech po celém světě, na nichž stovkám zájemců „otevírala uši“, jednak se svými spoluhráči v Deep Listening Bandu, improvizačně-skladatelské skupině hrající často v akusticky neobvyklých prostorách, jako byla třeba obří cisterna nebo jeskyně. Ostatně Pauline Oliveros zmiňovala zážitek z pobytu v jedné podzemní nádrži jako inspiraci pro myšlenky hlubokého poslechu. Na pomezí divadla, hudby a literatury se vydávala se svou životní i uměleckou partnerkou, režisérkou a spisovatelkou Ione.

Některé její skladby byly vlastně návody ke společenské interakci skrze zvuk, jako u The Sonic Meditation: „Zhluboka se nadechněte a při výdechu vydávejte tón podle vlastního výběru. Naslouchejte zvukům kolem sebe a svůj další tón s nimi slaďte. Po dalším nádechu opět vydávejte tón dle vlastního výběru.“ Říkala tomu „poslouchání nahlas“ a právě chápání poslechu jako aktivního přístupu ke zvukům je asi jejím hlavním přínosem k proměně hudby ve 20. století.

 

 


Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.

Nevyzkoumatelné

„Umění jako výzkum“ žádné není. A „výzkum umění“ neexistuje.

Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.

Zkouška sirén: Sono-fenomenologie

Martin Nitsche a filozofie skrze sluchátka