Estetika defektů a neumělých efektů.
Zatím poslední položkou rozsáhlého katalogu Philipa Jecka je album Cardinal. Náplň alba tvoří třináct editovaných nahrávek z několika koncertů. Jeck v bookletu píše o tom, jak se nechal inspiravat literárním dílem Marilynne Robinsonové. Její prózy jsou v českém prostředí vydávány a vysoce hodnoceny jak čtenáři, tak i kritikou. Méně známé jsou její eseje, mimo jiné citlivě kritizující bezvýhradně vědecký výklad světa. Jeckova inspirace literaturou je volná, a projevuje se hlavně v udržování určité impresionistické nálady.
Kolísavé útržky snad z jakési lehce pofidérní filmové hudby se snoubí v delikátní ambient, manipulovaný orchestrální zvuk s výrazným dozvukem tvoří nejčastější motiv alba. Dalšími kreativními spolupracovníky jsou low-endové multiefekty značky Ibanez a Zoom – z jejich mihotavých delayů a poněkud plastikově znějících modulací tesá autor značně emocionální zvukovou koláž. Proto nepřekvapí a na radosti příliš neubere ani fakt, že Jeck používá mimo pověstných gramofonů také přednatočené smyčky z počítače, minidisků a klávesy Casio. Z Jeckových hrátek s gramofony by se mohli poučit leckteří dýdžejové – ani ne tak svérázným výběrem odložených desek, jako spíše obecnějším neusilováním o bezchybný výsledek. Drobné kolapsy, přeskoky a nepřesnosti Jeck znamenitě využívá ve svůj prospěch. Estetika defektů a neumělých efektů vytváří působivé hudební pásmo, které je někdy konejšivé, jindy znejisťující.
Jeck zkrátka neklade nalezeným deskám do cesty bariéru spojenou s bezpodmínečnou snahou o jednoznačný výsledek. Možná proto je tak obtížné Jeckovu tvorbu vtěsnat do pevné krabičky konkrétního hudebního žánru či směru – na ambient je příliš nepředvídatelná, na noise zase příliš jemná, a v tom nejlepším slova smyslu uhlazená. Cardinal určitě není jeho přelomovým kusem, není ale ani pouze opakováním ozkoušených postupů.
Více než příjemným doplňkem alba je bonusový záznam Live in Caen. Ten ukazuje autora v obnaženější poloze – oproti editovanému materiálu alba je zde zachycena celá plocha koncertu. Hluchá místa nebyla odstřihnuta v postprodukci a místo orchestrálního ambientu dostává větší prostor diskontinuita, zkrocená do velmi příjemných tvarů.
Philip Jeck: Cardinal
Touch (https://www.touch33.net)
