- Inzerce -

Point Cloud Noise II

Zdařilá mezinárodní hluková kompilace i s českou účastí.

Americko-italský experimentální hudebník Kim Cascone, pohybující se od osmdesátých let ve sférách noise, ambientu, dark ambientu či drone music, byl vidět i slyšet po boku takových veličin, jakými jsou Merzbow, Keith Rowe, Scanner či Pauline Oliveros  a podílel se i na zvuku filmů Davida Lynche. Od roku 1986 vede své vydavatelství Silent Records a k jeho třicátinám v roce 2016 ho přivedl i k novému digitálnímu životu na Bandcampu. K aktivitám tohoto labelu patří také vydávání rozličných kompilací v několika edičních řadách a 22. července tak vyšla i druhá kolekce v sérii Point Cloud Noise v přepestrém mezinárodním obsazení.

Tato řada se zaměřuje na tvorbu pravověrného elektronického hluku napříč světem. Nalezneme zde analogové vazby i digitální zrnění v nepřeberných podobách a intenzitách. Hned v úvodním kusu Fractions on Sue nám dánská umělkyně Ana Fosca představí hutné analogové drony, k jakým skvěle slouží nástroje ruské značky Soma. Podstatně rachotivější a neučesanější je pak následující příspěvek Panglossian Auto Destruct Button od oregonského experimentátora s magnetofony, objekty, no-input vazbami a vlastnoručně postavenými zařízeními, Dona Haugena. Oba tracky pracují též s dlouhými dozvuky evokujícími velký prostor. To projekt Farmers Manual nás ve svém osmiminutovém sonickém bloku Near the Gabor Limit – Part 3 skřípne mezi řvoucí elektroniku naopak bez jakéhokoli reverbu. Jde tak zřejmě o nejagresivnější skladbu na kompilaci. Konkurovat jí může pouze sedmiminutová Fraction Loop od pražského septeta Opening Performance Orchestra. Proslulým noiserům tentokrát z počítačů vylezl tučný drone na němž postupně houstnou distorze.

Nejdelší, dvanáctiapůlminutovou živou nahrávkou Noise Cube – Rotterdam přispěl samotný šéf labelu Cascone. Je to plocha v rámci žánru noise relativně uměřená, ruchové a šumové vrstvy se v ní často jako by sebepohlcují, estetizovanou poruchovost lze pozorovat i v různých výpadcích ve stereoobrazu. Bezmála sedmdesátiminutovou kolekci uzavírá druhá nejdelší kompozice Devoured od lasvegaského projektu Wizards Warlocks Angel Dust, za nímž stojí multimediální umělec Christopher David Rosdahl. Ten svůj noise staví především na silně zkreslené a vazbící podladěné elektrické kytaře, esteticky tak koketuje s doom metalem v pojetí například Sunn O))).

Kompilace tvoří pěkný, dramaturgicky dobře vystavěný a zvukově pestrý celek, který přináší rozhodně pozitivní zprávu o trvající soudržnosti mezinárodní scény hlukové hudby. Lze podotknout, že zkušenějším posluchačům nemusí přinést žádný nový objevný zážitek, avšak s tímto uvažováním pak automaticky vytane otázka, zda je to zrovna v žánru stojícím dlouhodobě v opozici vůči tradičnějším typům hudby vůbec požadováno. Bezstarostně hédonický poslechový zážitek je tu zaručen každopádně.

VA: Point Cloud Noise II
Silent Records (https://silentrecords.us)


Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.