- Inzerce -

Poznámky z terénu č. 24: Yunnan

1 Hudba baj v baofenžském chrámu

Jméno „Baofeng“ značí „otep větrů“. V den naší návštěvy je ale vzduch klidný, jen občas teplý vánek naznačí blížící se jaro. Vesnice se rozkládá z větší části na jednom břehu nefritově zelené prudké řeky, do města vjíždíme po velkolepém moderním mostě, přes který starý muž zrovna žene stádo krav.

Tradiční stará čtvrť stoupá po západním svahu nad řekou; bludiště úzkých, avšak úpravných uliček a natěsnaných domů. Většinu vchodů zdobí červené hedvábné a papírové lucerny, veřeje jsou polepeny čínskými nápisy na barevných papírech.

Na kopci nad městem stojí chrámový komplex. Přicházíme a nalézáme jej plný života, chystá se oslava čínského nového roku. Už před chrámem jsme slyšeli, jak se z vnitřního dvora linou útržky pentatonické hudby. Zvědavost nám nedá, a když vejdeme, vítají nás plaché, avšak vstřícné úsměvy lidí, kteří sedí kolem ohnišť a připravují si polední jídlo. Vnitřní dvůr je plný kouře z chrámových ohňů, diváci sedí na nízké kamenné lavici ve stínu stromu a poslouchají skupinu místních hudebníků a zpěváků baj

 

2 Staré Shaxi po ránu

Město Shaxi se pyšní obloukovým mostem z osmého století, který stojí u východní brány a pravděpodobně přes něj prošel benátský cestovatel Marco Polo. Ve výklencích úzkých ulic spatříme muže, který lopatou hází odpadky na korbu náklaďáku. Jako v každém městě, které navštívíme, absolvují sběrači odpadků své kolečko brzy po ránu. Reprodukovaná hudba vřískající z náklaďáků dává okolí na vědomí, že je čas vynést smetí. Kráčím kolem a nahrávám si zvuky prostředí. Ke konci na záznamu projede vozík tažený koněm, jehož cval spustí spršku jemného cinkání, vlastního místní zvukové krajině. 

 

3 Tibetští římští katolíci v Cizhongu

Z Dequinu jedem strmými údolími do města Cizhongu ležícího v té části Yunnanu, která je historicky tibetská. Nějakou dobu nepršelo a vyschlá hlína nejrůznějších odstínů rzi, okru, popele i křídy pod našimi koly odlétá vířivým pohybem dervišů ke krajnici.

Níže položená pole jsou ale zelená a úrodná. Řádky plné salátu a dalších druhů místní zeleniny, které neumím pojmenovat. Domácí zvířata hodují na žluté slámě a suchých kukuřičných listech a tloustnou, aby z nich něco bylo. Volně pobíhající slepice a kachny hlasitě nesouhlasí, když se troubící motorové vozidlo snaží projet. Neteční psi spí na schůdcích domů a nijak se neobtěžují všímat si projíždějících cizinců.

Komunita cizhonžkých Tibeťanů je důsledkem francouzské misijní činnosti v devatenáctém století převážně římskokatolická. V neděli ráno se přibližně stovka lidí, starších, mladších i hemžících se hlučných dětí shromáždí v městském kostele, který je obklopen vinicemi a zeleninovými záhony, kde zpívají katolickou liturgii ve formě buddhistických súter. 

 

4 Naxijští hudebníci v Baisha

Necháváme za sebou město Lijiang stále přeplněné novoročními hýřily, půjčujeme si kola a vydáváme se užít trochu přírody cestou k vesnici Baisha, která se nachází pár kilometrů severně. Projíždíme dramatickou scenérií polí na pozadí strmících hor. Přijíždíme a v otevřeném přístřešku nedaleko silnice vidíme skupinu naxijských hudebníků hrajících tradiční hudbu. Když jim položím na tác několik bankovek, vděčně se usmějí. 

 

5 Chrám v Yunnanyi

Yunnanyi je historická vesnice na Čajové koňské stezce, dosud neuzpůsobená turistickému průmyslu. V sobotu ráno je trh a prašné ulice jsou lemovány prodejci masa, zeleniny a ryb. Postupně dojdeme až k chrámu na kopci. Je vyzdoben barevnými vlajkami a plný lidí, kteří sedí, vaří a konají své pobožnosti. Vcházím do jedné místnosti chrámového komplexu, zaslechnu zpěv a začínám nahrávat.

 

 

P1090893-baofeng.jpg

P1090995-shaxi.jpg

P1100383-cizhong.jpg

P1100309-baisha.jpg

P1100775-yunnanyi.jpg

 

(Místní názvy jsou uvedeny v oficiální čínské transkripcí pinyin.)

Překlad: Petr Ferenc