Začalo léto! Děti jsou ze školy doma a každý mluví o tom, kam na prázdniny. Začaly také slavné letní festivaly. Kromě masivně populárních a mainstreamových hudebních setkání jako Colours of Ostrava či Creepy Teepee jsou tu nenápadné, téměř půvabně skryté akce. Jedna z nich je až trapně blízko, protože na mém vlastním dvorku, ve starém kravíně v Hranicích, organizovaná tajemným kolektivem Moth Catchers. Malých vesnických minifestivalů je spousta. Jako většina z nich, také tento je ukrytý v hlubinách venkova, je ale něčím speciální.
Festival On/Off začal před pěti lety jako jedinečná off akce a letos měl již svůj pátý ročník. Tím, co je na něm pěkné, je samozřejmě to, že je malý, s 80 – 100 návštěvníky, kteří zůstanou po většinu noci, a také to, že organizátorský výběr kapel předvádí eklektickou variabilitu. Kromě neo punku, death metalu a trash rockových kapel zde byl letos překvapivý otvírák a zajímavý závěrečný koncert. On/Off zahájila nepříliš nápadná kapela BAN z Čáslavi. Jejich sestava mi připomíná staré koncerty skupiny Emerson, Lake & Palmer, samozřejmě bez jejich patetického zpěvu: bicí, basová kytara a Hammondovy varhany. BAN hraje psychedelický jazzový rock, který přechází od easy listening až k vlastním odvážným a exotickým improvizacím. Všichni tři hudebníci si s tímto idiomem pohrávají a společně splétají dohromady soudržný zvuk. Opravdu pěkný začátek, zatímco slunce venku ještě svítilo. Potom těžké dešťové sprchy a večer již ochucovaly typičtější skupiny. Na závěr opět překvapivě originální projev skupiny The Czech Psychedelic Society Manifesto, čtyři kluci na bicí, basu, kytaru a elektroniku. Hudebníci se toulají dlouhými improvizacemi, stavějí a rozbíjejí podmanivé skladby, řízeni repetitivním psychotickým rytmem. Hudba je přímá, inventivní a mocná. Jeden ze členů kapely mi řekl, že to byla speciální sestava na večírky, ale opět, tento popis je příliš umírněný.
Hudba skupiny The Czech Psychedelic Society Manifesto mi připomněla minimalistickou drone music Tony Conrada, který zemřel před pár měsíci. Před třiceti lety vydal ve spolupráci s německou skupinou Faust nahrávku Outside the Dream Syndicate. Dlouhé improvizované skladby mají fascinující rytmus, k němuž Conrad improvizuje na housle v prvočíselných intervalech. Conrad, který byl dříve v šedesátých letech členem seskupení Theatre of Eternal Music, pojmenoval také The Dream Syndicate, jehož členy byli John Cale, Angus MacLise, La Monte Young a Marian Zazeela. Potom byl součástí některých kapel předcházejících The Velvet Underground a je mu připisovaný i vynález jména této skupiny. Je také vzpomínán jako vynálezce flicker filmů. Jeho první film dokonce nesl název The Flicker (1966) a obsahoval pouze černá a bílá políčka, opakovaná v rytmických sekvencích a vytvářející při promítání mihotavý efekt. Když byl film promítání poprvé, několika divákům v publiku se udělalo fyzicky špatně. Jelikož i já mám sklony k epilepsii, má na mě sledování Conradových děl přídavný účinek. Ale teď je čas na poslech. A také čas pro nalezení dalšího skrytého a inspirujícího venkovského festivalu, anebo pro snění až do dalšího léta?
Překlad: Lenka Dolanová