V nynějším období pozdního jara se při poslechu radiových vln objevují specifické fenomény. Kromě typických prskanců a atmosférických poruch, spojených s bouřkovou aktivitou, se projevuje také zvláštní druh šíření, nazývaný sporadická vrstva E či Es. Tento fenomén ovlivňuje frekvence od 20 MHz do 150 MHz. Do zmíněného rozsahu spadá například pásmo klasického FM rozhlasu (88 – 108 MHz), CB vysílačky (27 MHz), nebo v Evropě již nepoužívané I. televizní pásmo (49 – 56 MHz). Sporadická vrstva E funguje téměř jako zrcadlo – velmi dobře odráží radiové vlny, a umožňuje tak poslech signálů ve vzdálenostech okolo 800 – 2200 km, které by za normálních okolností nemohly nalézt cestu k přijímači. Odrážení radiových vln způsobují mraky ionizovaného plynu, které se nacházejí v nižší oblasti vrstvy E ve výšce okolo 90 – 160 km. Sporadická vrstva E představuje oříšek i pro vědce zabývající se fyzikou atmosféry – přesný mechanismus jejího vzniku nebyl dosud uspokojivě vysvětlen, stejně jako není možné předpovídat oblast jejího výskytu. Výzkumníci i radioamatéři se shodují na jisté souvislosti s výskytem bouřek. Sporadické vrstvy se pravidelně objevují právě v jarním období. Z praktického hlediska je při výskytu těchto zvláštních podmínek možné zaslechnout lokální FM stanice z okrajových částí Evropy, nebo je možné shlédnout televizní vysílání ze zemí, kam ještě nedosáhly vlny všemocné digitalizace.
Při výskytu sporadické vrstvy E v pásmu CB vysílaček, které je v tuzemsku stále hojně používané pro komunikaci mezi řidiči dálkových kamionů, je lokální vysílání díky odrazům často přehlušeno relacemi moskevských taxikářů. Při výskytu sporadické vrstvy se objevují zvláštní relace z různých evropských zemí. Svérázná mluva a častý výskyt nezvyklých dialektů jistě potěší zájemce o lingvistiku, na téma “síbíčkářského” slangu dokonce vznikají i diplomové práce.
Sporadická vrstva tak umožňuje posluchačům naladit stanice, které by za normálních okolností nebylo možné zaslechnout. Sporadické vrstvy se projevují kouzlem nevyzpytatelnosti, protože nelze předpovídat, kdy přesně se ionizovaný mrak objeví, ani kam se natočí. Netradiční druh šíření tak umožňuje objevovat zvláštní kolorit lokálních stanic. Vrstva E kupříkladu umožňuje zaslechnout v Británii analogové televizní vysílání z východní Evropy. Video britského radioamatéra zachycuje podivný film běloruské televizní stanice, s výletníky užívajícími projížďku na plovoucím banánu. Snímek je ke konci nahrávky rušený telegrafním vysíláním:
V záznamech zveřejněných na internetu lze najít i vskutku neslýchanou pop-úpravu Ódy na radost z Beethovenovy deváté symfonie:
Pro vstup do světa elektromagnetických vln lze doporučit malý USB přijímač RTL-SDR. Přijímač je původně určen pro příjem televizního vysíláni DVB-T a klasického FM rozhlasu. Nenechaví uživatelé však zjistili, že jej lze plynule přelaďovat od 20 MHz do 1900 MHz. Přijímač je proto více než vhodný k získávání zajímavých nahrávek z širokého spektra radiových vln. V následující nahrávce zazní signál základnových stanic obsluhující mobilní telefony v pásmu 900 MHz:
RTL-SDR tvoří dobrý základ pro příjem radiových vln – bez úprav jej lze použít na všechna zmíněná pásma, která pokrývá fenomén sporadické vrstvy E. Okolo RTL-SDR přijímače navíc existuje početná komunita hackerů, kteří posouvají hranice jeho využití. Zařízení je možné po patřičných úpravách použít i pro příjem krátkých vln, amatérskou radioastronomii či pro dekódování různých druhů digitálních provozů. O tom, že příjem radiových vln nemusí být zcela nevinný koníček, svědčí zpráva o slovinském studentovi kriminalistiky Dejanu Ornigovi, který se dostal do hledáčku policie kvůli pokus o dekódování šifrovaného systému bezpečnostních složek TETRA. Ornig státní instituce upozorňoval na nedokonalé zabezpečení policejní komunikace přes dva roky, aniž se mu dostalo jakékoli odezvy. Po zveřejnění zprávy v investigativním magazínu mu policie provedla domovní prohlídku a zabavila laptop s RTL-SDR přijímačem. Jistá obezřetnost se tak vyplatí i při poslechu radiových vln.
