Sirény potřetí

  

Již dvakrát jsme se věnovali sirénám v hudbě, dnes se podíváme na jejich technickou stránku. U akustických hudebních nástrojů vznikají zvukové kmity v důsledku spolupůsobení pružnosti a setrvačnosti. Základem sirén jsou však zvukové generátory rotační.
 
Jak vytvořit zvukové kmity pomocí rotace lze demonstrovat pomocí Savartova kola. Tuto fyzikální pomůcku zkonstruoval roku 1676 anglický vědec Robert Hooke. Nazvaná byla podle francouzského fyzika Félixe Savarta, který s ní experimentoval o jedno a půl století později.

Frekvence vznikajících kmitů, a tedy i výška tónů, závisí na rychlosti rotace a počtu zubů.
 
Podobně funguje i Seebeckova siréna, u níž je přiváděný proud vzduchu přerušován rotujícím diskem s otvory. Zde můžeme slyšet diatonickou stupnici vytvářenou pomocí jednoho disku s osmi soustřednými stopami s různým počtem otvorů.

Pokud je proud přiváděného vzduchu dostatečně silný, lze takto vyrobit velice hlasitý zvuk.
 
U sirén pro praktické použití přerušují proudící vzduch kruhově rozmístěné otvory rotoru a těla přístroje. Intenzivní proud vzduchu vytvářejí lopatky, které jsou součástí rotoru. Sirény bývají poháněny elektromotorem nebo ručně pomocí kliky.



 
Pro získání výraznějšího zvuku bývá na jednu osu umístěna dvojice sirén s různou výškou tónu.



 
Podle následujícího návodu si můžete postavit sami sirénu ze dřeva.