Dnešní neděle se mi zdá ospalá a nejlepší by bylo ji celou proležet v posteli. Začneme proto zvolna. Pomalu a potichu to umí třeba Richard Skelton, který nám zahraje k pozdnímu vstávání v doprovodu smyčcového kvarteta. Ovšem pozor – ve druhé půlce se nálada zlomí a žíně ze smyčce začnou lítat.
A zase se zklidníme. A přeladíme do hlubších poloh. V Berlíně žijící skladatel Yair Elazar Glotman využívá kontrabas jako samorezonující objekt.
Teď si uděláme exkurzi do historie a zároveň do tajů dirigentské práce. Hermann Scherchen (jenž by dnes oslavil sto dvacáté čtvrté narozeniny) zkouší svou orchestrální úpravu Bachova Umění fugy.
Děti ze čtvrtých a pátých tříd základní školy vytvořily a přehrály grafickou partituru.
A abychom nebyli pořád tak pozitivní, uzavřeme upoutávkou na neexistující horor, kde je v roli hlavního zdroje hrůzy jedna čím dál oblíbenější hračka.