- Inzerce -

Videa na víkend: 910

Historické události máme sklon si pamatovat tak trochu vytržené z plynutí času. To, co se dělo těsně před nimi, bývá často zapomenuto. Vzhledem ke včerejšímu výročí zničení Světového obchodního centra v New Yorku se nabízí otázka: Bylo něco ve vzduchu den před ním? Ne snad, že bych si myslel, že na ni dokážu najít odpověď, ale přesto mě zajímalo, co se tehdy dělo ve světě hudby. Těch čtrnáct let představuje poměrně dávnou minulost v dějinách internetu, ale již nějaké ty záznamy máme. Pokud se budete snažit hledat videa z koncertů, které se konaly 10. září 2001, budete se muset prohrabat desítkami amatérských záznamů vystoupení Michaela Jacksona z Madison Square Garden, kde oslavil třicet let své sólové kariéry. Takže z té záplavy jedna hitovka:

V newyorském Central parku se téhož dne odehrál koncert spojující zástupce různých náboženství:

 

V nizozemském Tilburgu mezitím avant-country-bluesový kytarista Eugene Chadbourne komentoval americkou zahraniční politiku v písni America Stands Tall. „Zničíme tisíc národů, aby se naše střední třída cítila na dovolené bezpečně.“ Výčet historických prohřešků zní v kontextu toho, co se událo následující ráno, opravdu zajímavě.

 

Ze světa hudebních technologií přineslo 10. září zajímavou novinku zpravodajství CNN. Společnost Philips a David Frerichs vyvinuli první samostatný přístroj, který uměl vedle CD přehrávat i internetová rádia.

A někdy v té době začal Karlheinz Stockhausen psát Sonntags-Abschied, finální scénu své opery Sonntag, finální části operního monstrcyklu Licht. Scéna je psána pro pět syntezátorů.

A co se dělo 10. září v Čechách? Kupříkladu ve Slaném se konal varhanní festival. Tedy ne, že by se nic jiného nedělo, ale promořenost internetem a dokumentační možnosti přeci jen nebyly takové.

 

 

 

 


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.