- Inzerce -

Videa na víkend – hudba z poznámek pod čarou

Dnešní videa budou tak trochu hudebně dějepisná a zároveň ovlivněná textem, v němž jsem se hrabal v posledních týdnech – korespondencí z mládí Johna Cage. O tom, jaký pohled do myšlení umělcova poskytují dopisy, jsem se již krátce zmínil. Zaujalo mě ale, kolik informací se podařilo nahustit do poznámek pod čarou a kolik je tam zmíněno umělců. Díky tomu si člověk připomene, že sebeoriginálnější osobnost je vždy produktem své doby, styků s dalšími, později třeba zapomenutými. Podívejme se tedy na několik tvůrců, kteří tvořili v oné napínavé době, v níž se formovala soudobá kompozice, jak ji známe dnes.

Že byl Cage studentem Arnolda Schönberga, se víceméně ví, ale vedle toho se učil u jiného Schönbergova žáka, Adolpha Weisse.

Jedním z prvních amerických skladatelů míchajících do vážné hudby folklorní a mimoevropské prvky, byl William Grant Still.

Významnou průkopnicí byla také Johanna Beyer, která experimentovala v oblasti hudby pro bicí nástroje, ale je také autorkou jedné průlomové elektronické kompozice.

Když se Cage chystal na své první evropské turné, pomáhala mu s navazováním kontaktů australská skladatelka a hudební kritička Peggy Glanville-Hicks.

Hyperproduktivní postavou americké hudby byl původem arménský skladatel Alan Hovhaness.

V době mezi světovými válkami probíhal překotný vývoj také v oblasti tance a jedním z největších jmen zde měla Martha Graham. Zde jeden historický filmový záznam s hudbou Louise Horsta.

Rakouský skladatel Ernst Toch přišel s konceptem „Gesprochene Musik“, tedy notované sborové recitace. Jeho nejčastěji uváděným dílem je Geografická fuga (Fuge aus der Geographie, 1930).

William Russell byl jedním z prvních, kdo do svých skladeb zapojoval africké, karibské a asijské nástroje, stejně jako nalezené objekty a jazzové prvky. Russellova skladatelská kariéra byla krátká a stejně tak seznam jeho skladeb pro bicí: celkově osm skladeb, téměř všechny vzniklé mezi lety 1932 a 1940.

A na závěr jednu operu. Virgil Thomson byl skladatel a zároveň hudební kritik a propagátor nové hudby. Mezi jeho nejslavnější díla patří opery na librety Gertrudy Stein. Jednou z nich je The Mother of Us All.


Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.

Zkouška sirén: Sono-fenomenologie

Martin Nitsche a filozofie skrze sluchátka

Výlet do Vaxjö

O Nattramnovi, mýtotvornosti a prasečích nožkách.

David Thomas 1953–2025

Hovnajs. Odešel frontman Pere Ubu, zlý dědek amerického rocku.

Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.