- Inzerce -

Videa na víkend – hudba z poznámek pod čarou

Dnešní videa budou tak trochu hudebně dějepisná a zároveň ovlivněná textem, v němž jsem se hrabal v posledních týdnech – korespondencí z mládí Johna Cage. O tom, jaký pohled do myšlení umělcova poskytují dopisy, jsem se již krátce zmínil. Zaujalo mě ale, kolik informací se podařilo nahustit do poznámek pod čarou a kolik je tam zmíněno umělců. Díky tomu si člověk připomene, že sebeoriginálnější osobnost je vždy produktem své doby, styků s dalšími, později třeba zapomenutými. Podívejme se tedy na několik tvůrců, kteří tvořili v oné napínavé době, v níž se formovala soudobá kompozice, jak ji známe dnes.

Že byl Cage studentem Arnolda Schönberga, se víceméně ví, ale vedle toho se učil u jiného Schönbergova žáka, Adolpha Weisse.

Jedním z prvních amerických skladatelů míchajících do vážné hudby folklorní a mimoevropské prvky, byl William Grant Still.

Významnou průkopnicí byla také Johanna Beyer, která experimentovala v oblasti hudby pro bicí nástroje, ale je také autorkou jedné průlomové elektronické kompozice.

Když se Cage chystal na své první evropské turné, pomáhala mu s navazováním kontaktů australská skladatelka a hudební kritička Peggy Glanville-Hicks.

Hyperproduktivní postavou americké hudby byl původem arménský skladatel Alan Hovhaness.

V době mezi světovými válkami probíhal překotný vývoj také v oblasti tance a jedním z největších jmen zde měla Martha Graham. Zde jeden historický filmový záznam s hudbou Louise Horsta.

Rakouský skladatel Ernst Toch přišel s konceptem „Gesprochene Musik“, tedy notované sborové recitace. Jeho nejčastěji uváděným dílem je Geografická fuga (Fuge aus der Geographie, 1930).

William Russell byl jedním z prvních, kdo do svých skladeb zapojoval africké, karibské a asijské nástroje, stejně jako nalezené objekty a jazzové prvky. Russellova skladatelská kariéra byla krátká a stejně tak seznam jeho skladeb pro bicí: celkově osm skladeb, téměř všechny vzniklé mezi lety 1932 a 1940.

A na závěr jednu operu. Virgil Thomson byl skladatel a zároveň hudební kritik a propagátor nové hudby. Mezi jeho nejslavnější díla patří opery na librety Gertrudy Stein. Jednou z nich je The Mother of Us All.


Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.