Tento týden jste si mohli přečíst o Breadwoman zpívající nalezeným jazykem. Podívejme se tento víkend na některé zaniklé, mizející či jinak menšinové jazyky a na jejich hudební souvislosti.
Čínský skladatel Tan Dun se inspiroval jazykem Nu Shu, který je v jedné čínské vesnici vyhrazen pouze ženám.
Zde dokument o jazyce:
Zde pirátský záznam ze zkoušky:
Pískací řeč je způsob komunikace, který najdeme leckde na světě. Tato verze pochází z jedné turecké vesnice:
V roce 1916 zemřel Ishi, poslední člen indiánského kmene Yahi. Poctu jeho jazyku vytvořil Martin Bresnick. Na začátku skladby uslyšíme několik slabik v jazyce tohoto kmene, z nichž pak vyrůstá klavírní minimalistická struktura.
Sanskrt je jazyk, jehož pozice je komplikovaná. Je v něm napsáno velké množství literatury tvořící základ indické kultury, používá se v tamní klasické hudbě. Zároveň ho jako svůj rodný jazyk v roce 2001 označilo jen asi patnáct tisíc lidí v Indii a kolem tisícovky v Nepálu. Philip Glass ho využil ve své opeře Satyagraha
Hned několik mrtvých jazyků, včetně Akadštiny se potkává libretu další Glassovy opery Akhnaten
Píseň v jazyce Koro z pomezí Indie a Číny, jímž mluví něco kolem tisíce lidí.
Skladatel Kevin James se rozhodl využít mizející i zmizelé jazyky jako zdroj inspirace zgruntu. V projektu Vanishing Languages shromažďuje jejich nahrávky a ty zároveň využívá jako materiál pro vlastní kompozice. Zde kompozice pro smyčcové kvarteto a mluvčí jazyka Ainu, obyvatel japonského ostrova Hokkaido.