Ptačí zpěv působí na člověka blahodárně, ale přes zimu si ho příliš neužijeme. Vynahraďme si to tedy skrze dnešní videokolekci. Zvuky opeřenců lidstvo zajímaly odnepaměti. Nejstarší dochovaný přepis ptačího zpěvu do not najdeme v knize jezuitského učence Athanasia Kirchera Musurgia Universalis z roku 1650.
Pokud se chcete o zpěvu ptáků vzdělat, pak se můžete pustit do následující série:
Hraní inspirovanému ptáky (ale také hmyzem nebo velrybami), často i ve spolupráci s nimi, se věnuje David Rothenberg.
Ptáci vystupují (alespoň v obraze) i v klipu, který pro Rothenberga a Scannera natočila Tereza Stehlíková.
A ještě jedni ptáci v elektronice.
Skladba Římské pinie Ottorina Respighiho z roku 1924 je asi prvním dílem, v němž skladatel vyžaduje zařazení gramofonu mezi orchestrální nástroje. A v závěru části Pinie na Janikulu gramofon do orchestrálních akordů přehrává zpěv slavíka.
Holubí brk může ve spojení s kontaktním mikrofonem posloužit jako přenoska pro přehrání desky s ptačím zpěvem.
Totéž s lebkou racka:
Francouzský skladatel Olivier Messiaen se ptačím zpěvem inspiroval v řadě děl a snažil se je co nejpřesněji zapisovat v terénu. Zde se o jeho zájmu můžete něco dozvědět:
A zde přehlídka exotických ptáků:
Pokud chcete zabít pár hodin poslechem ptáčků, vydejte se sem: https://www.allaboutbirds.org/
A zde něco projektu usilujícím o systém pro katalogizaci a porovnání ptačího zpěvu.
Lidé napodobují ptáky, ale ptáci nám to nezůstávají dlužni. Ti, kteří žijí ve městech, se snadno naučí zpívat třeba podle vyzvánění mobilních telefonů. A stejně jako mi o nich si možná říkají: „Co asi lidé sledují těmi zajímavými zvuky?“
